23 Nd 356/2024-430
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobkyně Ravantino, s.r.o., se sídlem v Brně, Rooseveltova 584/9, identifikační číslo osoby 29362610, zastoupené JUDr. Františkem Pospíšilem, advokátem se sídlem v Brně, Černíkova 2986/14, proti žalovanému P. K., zastoupenému JUDr. Jaroslavem Pavlasem, Ph.D., advokátem se sídlem ve Velkém Meziříčí, Náměstí 22/24, o určení vlastnického práva k vozidlu, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 5 C 106/2020, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti, případně právní moci rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 7. 2024, č. j. 37 Co 21/2024-403, takto:
Návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti a právní moci rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 7. 2024, č. j. 37 Co 21/2024-403, se zamítá.
Okresní soud v Třebíči rozsudkem ze dne 24. 10. 2023, č. j. 5 C 106/2020-378, (již třetím v pořadí) rozhodl tak, že motorové vozidlo tam specifikované (traktor) je ve vlastnictví žalobkyně (výrok I), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů (výrok II) a povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Třebíči náhradu nákladů řízení (výrok III).
Krajský soud v Brně v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I potvrdil (výrok I) a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný včasné dovolání (výslovně proti výroku I i II). Podáním ze stejného dne rovněž navrhl odklad vykonatelnosti, případně právní moci napadeného rozhodnutí (ačkoliv žalovaný výslovně neuvedl, v jakém rozsahu navrhuje odklad vykonatelnosti, případně právní moci napadeného rozhodnutí, svým obsahem se návrh zjevně týká pouze výroku I ve věci samé). Tento návrh žalovaný odůvodnil tím, že pokud by byl nucen vydat traktor, který je předmětem řízení, byl by závažně ohrožen na svých právech, především v právu vlastnickém a právu podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, jež jsou chráněny Listinou základních práv a svobod.
Uvedl, že je fyzickou osobou podnikající jako zemědělský podnikatel a vozidlo (traktor) zamýšlí využívat i nadále ke své podnikatelské činnosti. Dále uvedl, že nedojde-li k odložení vykonatelnosti či právní moci napadeného rozsudku, bude žalobkyni umožněno právně i fakticky nakládat s vozidlem, tzn. může dojít jak k jeho zcizení na jinou osobu, tak k evidenční změně vlastníka v registru silničních vozidel. Žalovaný je navíc přesvědčen, že pokud by žalobkyni bylo umožněno právně i fakticky nakládat s vozidlem, tak v případě zrušení napadeného rozhodnutí na základě dovolání bude vrácení vozidla obtížné či dokonce nemožné.
Rovněž by byl velmi obtížný i zpětný zápis údajů o vlastníku v Registru silničních vozidel, který by vyžadoval další nemalé náklady. Žalobkyně se k návrhu žalovaného nevyjádřila. Podle ustanovení § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Jak vyplývá mj. z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3401/2021, či ze dne 21. 9. 2022, sp. zn. 33 Cdo 2488/2022, lze návrhu na odklad vykonatelnosti vyhovět jen tehdy, lze-li napadené rozhodnutí vykonat – tj. stanoví-li nějakou vynutitelnou povinnost. V posuzovaném případě však žalovaný navrhuje odklad výroku I ve věci samé, kterým odvolací soud rozhodl, že vozidlo, jež je předmětem řízení, je ve vlastnictví žalobkyně, tj. jde o určovací výrok. Výkon rozhodnutí určovacího výroku však nepřipadá v úvahu, tomuto návrhu proto vyhovět nelze.
Pro úplnost lze dodat, že k případnému návrhu na odklad vykonatelnosti výroku II napadeného rozhodnutí a té části jeho výroku I, kterou bylo rozhodováno o nákladech řízení, se žalovaný v podaném návrhu nevyjadřuje a neuvádí, proč by měl být případně neodložením vykonatelnosti výroků o nákladech řízení napadeného rozhodnutí ohrožen ve svých právech. Nejsou však dány podmínky ani pro vyhovění návrhu žalovaného na odklad právní moci napadeného rozhodnutí.
Z okolností (důvodů) uvedených v návrhu na odklad právní moci nelze dovodit, že by žalovaný byl závažně ohrožen ve svých právech právní mocí napadeného rozhodnutí. Tvrdí-li, že je ohrožen na svých právech zejména v oblasti svého vlastnického práva k vozidlu a případné možnosti s ním nakládat podle vlastního uvážení, jakož i v právu podnikat, neboť vozidlo hodlá nadále využívat ke své podnikatelské činnosti a bude-li žalobkyni umožněno právně i fakticky s vozidlem nakládat, může dojít k jeho zcizení na jinou osobu, či k evidenční změně vlastníka v registru silničních vozidel, z návrhu se žádným způsobem nepodává, že by tím skutečně mělo dojít k takovému ohrožení jeho práv, které lze považovat za závažné.
Z tvrzení žalovaného, ani z obsahu spisu nevyplývá, že by žalobkyně skutečně měla v úmyslu předmětné vozidlo převést na 3. osobu. Namítá-li žalovaný, že by v případě zrušení napadeného rozhodnutí bylo obtížné či dokonce nemožné vrácení vozidla i zpětný zápis údajů o vlastníku v Registru silničních vozidel, ani toto své tvrzení nepodkládá konkrétními skutečnostmi, z nichž by uvedené vyplývalo. Důvodnost návrhu tedy ani tato námitka nezaloží. Vzhledem ke všem výše uvedeným důvodům Nejvyšší soud zamítl návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti, jakož i právní moci napadeného rozsudku odvolacího soudu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. 9. 2024
Mgr. Jiří Němec předseda senátu