Nejvyšší soud Usnesení občanské

23 Nd 447/2021

ze dne 2021-09-29
ECLI:CZ:NS:2021:23.ND.447.2021.1

23 Nd 447/2021-23

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Vodafone Czech Republic a.s., se sídlem náměstí Junkových 2808/2, Stodůlky, 155 00 Praha 5, IČO 25788001, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1, proti povinnému M. B., nar. XY, naposledy bytem XY, ve věci o 4 933,56 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 65 EXE 1514/2021, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu, takto:

Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 65 EXE 1514/2021 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.

Exekučním návrhem se oprávněná domáhá prostřednictvím soudního exekutora vymožení své pohledávky ve výši 4 933,56 Kč s příslušenstvím na základě vykonatelného exekučního titulu. Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 2. 8. 2021, č. j. 65 EXE 1514/2021-20, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že po uplynutí lhůty k podání odvolání oprávněnou bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Obvodní soud pro Prahu 5 v odůvodnění usnesení uvedl, že povinný není zapsán v Centrální evidenci obyvatel České republiky, a že dotazem na Ředitelství služby cizinecké policie bylo zjištěno, že povinný neměl nikdy na území České republiky povolen žádný druh pobytu podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, v platném znění. Soud konstatoval, že současné místo pobytu povinného není známé a nebyl zjištěn ani žádný majetek povinného v České republice. Obvodní soud pro Prahu 5 s odkazem na § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, v platném znění (dále jen „exekuční řád“) dospěl k závěru, že v posuzované věci chybějí podmínky místní příslušnosti, a proto vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Podle § 45 odst. 1 exekučního řádu je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud. Podle § 45 odst. 2 exekučního řádu místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. S ohledem na ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje. Z ustanovení § 252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek. Za dané situace je tak na místě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu § 6 o. s. ř., jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u nějž bylo řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (podobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011 nebo ze dne 13. 11. 2018, sp. zn. 23 Nd 283/2018). S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle § 11 odst. 3 o. s. ř. tak, že za místně příslušným určil soud, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného, tedy Obvodní soud pro Prahu 5. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 9. 2021

JUDr. Kateřina Hornochová předsedkyně senátu