23 Nd 523/2020-33
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové
a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci
žalobkyně D. M., nar. XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Tomášem Bělinou, advokátem
se sídlem v Praze 8, Pobřežní 370/4, PSČ 186 00, proti žalované Q-trend CZ
s.r.o., se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 1041/12, Nové Město, PSČ 110 00,
identifikační číslo osoby 26810867, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru,
vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 21 C 98/2020, o přikázání věci
z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 21 C 98/2020 se
nepřikazuje Okresnímu soudu ve Zlíně.
Obvodní soud pro Prahu 1 předložil Nejvyššímu soudu věc vedenou pod sp. zn. 21
C 98/2020 s návrhem žalované, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána
Okresnímu soudu ve Zlíně za použití § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaná odůvodnila svůj návrh tím, že žalobkyně a jednatel žalované jsou ze
Zlína, místo výkonu práce žalobkyně se nacházelo v obvodu Okresního soudu ve
Zlíně a v úvahu připadající svědci jsou ze Zlína a okolí. Žalobkyně se k návrhu žalované vyjádřila tak, že s navrhovaným přikázáním věci
nesouhlasí. Uvedla, že se v Praze běžně zdržuje a sama zvolila k projednání
věci místně příslušný soud podle § 85 odst. 3 o. s. ř. Bydliště jednatele
žalované není významné, neboť není účastníkem řízení, a žalovaná žádného
konkrétního svědka ve svém vyjádření k žalobě neoznačila. Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně
přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání rozhoduje soud, který je
nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc
přikázána. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu
ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní
hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a
důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba
mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc
projednat, je základní zásadou a že případná delegace této příslušnosti jinému
soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o
výjimku – vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000). Delegace vhodná je tedy výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být
odňat svému zákonnému soudci, a proto k ní lze přistoupit pouze v ojedinělých
případech. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému
soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše
citovaného ústavního principu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních
rozhodnutí a stanovisek). Skutečnost, že žalobkyně či jednatel žalované nemají v obvodu místně
příslušného soudu bydliště, nemůže být sama o sobě důvodem k přikázání věci
jinému než místně příslušnému soudu. Obecně totiž platí, že situace, že některý
z účastníků (natož orgán účastníka) či svědek nemá bydliště v obvodu věcně a
místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto
soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s
různými zdravotními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou
samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Tím spíše v
případě, kdy druhý účastník (žalobkyně) s navrhovanou delegací nesouhlasí
(srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd
185/2013).
Případný důkaz svědeckou výpovědí (jež ostatně žalovaná nenavrhuje a žádné
svědky neoznačuje) lze provést i prostřednictvím dožádaného soudu či jiným
postupem podle ustanovení § 122 odst. 2 o. s. ř. Sama skutečnost, že místo
výkonu práce žalobkyně se nenacházelo v obvodu místně příslušného soudu, nemá
na způsob projednání věci před tímto soudem žádný vliv. Nelze tak uzavřít, že by žalovaná svůj návrh odůvodnila natolik významnými
skutečnostmi, pro které by za účelem dosažení hospodárnějšího, rychlejšího,
spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci mohlo být zasaženo do výše
uvedeného ústavního principu. S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud neshledal splnění podmínek pro delegaci
vhodnou podle § 12 odst. 2 o. s. ř. a rozhodl, že věc vedená u Obvodního soudu
pro Prahu 1 pod sp. zn. 21 C 98/2020 se Okresnímu soudu ve Zlíně nepřikazuje.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 12. 2020
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu