23 Nd 658/2025-18
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a
soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., v exekuční
věci oprávněné Bohemia Faktoring, a. s., se sídlem v Praze, Letenská 121/8,
identifikační číslo osoby 27242617, zastoupené JUDr. Ing. Karlem Goláňem,
Ph.D., se sídlem v Praze, Letenská 121/8, proti povinnému P. O., o pověření a
nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 40 EXE
1477/2025, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 40 EXE 1477/2025
projedná a rozhodne Okresní soud v Mladé Boleslavi.
Oprávněná požádala dne 20. 10. 2025 Okresní soud v Mladé Boleslavi o pověření a
nařízení exekuce a pověření Mgr. Marcela Kubise, Exekutorský úřad. Okresní soud v Mladé Boleslavi usnesením ze dne 23. 10. 2025, č. j. 40 EXE
1477/2025-15, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena
Nejvyššímu soudu ve smyslu § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní
řád (dále jen „o. s. ř.“), k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Okresní soud v Mladé Boleslavi své usnesení odůvodnil tím, že povinný je
občanem XY republiky, přičemž jeho poslední pobyt na území České republiky je
evidován k datu 31. 7. 2019. Povinný se na území České republiky nezdržuje a
nemá na území České republiky evidován pobyt cizince. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České
republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí
Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Nejvyšší soud není oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k
projednání a rozhodnutí věci – ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. totiž odkazem
na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci
českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013,
uveřejněné pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Podle § 45 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční
činnosti (exekuční řád), je věcně příslušným exekučním soudem okresní soud. Podle § 45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud,
v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu,
popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má
povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice
místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný,
který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud,
v jehož obvodu má povinný majetek. S ohledem na ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud
je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí
ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o
určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje. Z ustanovení § 252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný
obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a
provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Nejvyšší soud přitom v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012,
uveřejněném pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, na něž lze v
bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že exekuční soud před
nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci
majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit
majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele).
Není
tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud
zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek. Za dané situace je tak namístě při určení místní příslušnosti přihlédnout k
zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu § 6 o. s. ř., jíž v tomto případě bude
zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u něhož bylo řízení zahájeno a jenž
již v dané věci činil určité úkony (podobně srov. například usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011, ze dne 23. 4. 2025, sp. zn. 27 Nd 44/2025, či ze dne 11. 3. 2025, sp. zn. 26 Nd 40/2025). S ohledem na
uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle § 11 odst. 3 o. s. ř. tak, že jako
místně příslušný určil soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tedy Okresní soud v
Mladé Boleslavi.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 12. 2025
JUDr. Pavel Horák, Ph.D.
předseda senátu