USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců Mgr. Jany Misiačkové a JUDr. Davida Vláčila ve věci žalobce A. G., zastoupeného JUDr. Vladimírem Bulinským, advokátem se sídlem v Brně 2, Jana Nečase č. 1343/29, proti žalované J. D. D. B., zastoupené Mgr. Annou Hrabovskou, advokátkou se sídlem v Brně, Jaselská č. 205/25, za účasti Kooperativy pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group, IČO 47116617, se sídlem v Praze 8, Pobřežní č. 665/21, jako vedlejší účastnice na straně žalobce, zastoupené JUDr. Tomášem Hlaváčkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Kořenského č. 1107/15, o určení dědického práva, vedené u Městského soudu Brně pod sp. zn. 104 C 203/2017, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 1. listopadu 2022, č. j. 18 Co 309/2021-364, takto:
I. Dovolání žalované se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 4 900,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Vladimíra Bulinského, advokáta se sídlem v Brně 2, Jana Nečase č. 1343/29. III. Žalovaná je povinna zaplatit vedlejší účastníci na straně žalobce na náhradě nákladů dovolacího řízení 4 900,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Tomáše Hlaváčka, advokáta se sídlem v Praze 5, Kořenského č. 1107/15.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 1. 11. 2022, č. j. 18 Co 309/2021-364, podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, neboť neobsahuje způsobilé vymezení údaje o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř., k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2013, sp. zn. 26 Cdo 1115/2013). Podstatou otázek, podle mínění dovolatelky dosud neřešených, vztahujících se k hodnocení znaleckého posudku a dalších v řízení provedených důkazů, je nesouhlas s tím, k jakým důkazům odvolací soud přihlédl a jak provedené důkazy hodnotil, a nevyplývá z nich žádná právní otázka, jež by splňovala předpoklady vymezené v ustanovení § 237 o. s. ř. Předestírá-li dovolatelka právní otázky obecnějšího charakteru (posouzení svéprávnosti a rozhodnutí o jejím omezení až po smrti člověka), jde o otázky, na nichž napadené usnesení nezávisí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 2 Cdon 808/97, uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhodnutí totiž stojí na závěru o neplatnosti závěti pořízené zůstavitelem v duševní poruše, která jej činila neschopným právně jednat (srov. § 581 věta druhá obč. zák.), nikoliv na posouzení jeho svéprávnosti. Přípustnost dovolání by nemohla založit ani právní otázka formulovaná ještě šířeji (posouzení platnosti právního jednání podle § 581 obč. zák., zde konkrétně závěti, poté, co právně jednající osoba zemřela), neboť uvedenou otázku vyřešil odvolací soud v souladu s ustálenou rozhodovací praxí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2021, sp. zn. 24 Cdo 2263/2020). V části, v níž dovolatelka uplatnila jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. [podstatou námitek dovolatelky (o nesprávném právním posouzení platnosti závěti zůstavitele) je nesouhlas s tím, k jakým důkazům odvolací soud přihlédl a jak provedené důkazy hodnotil], dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 8. 2023
JUDr. Roman Fiala předseda senátu