24 Cdo 3138/2024-50
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobců a) J. Š. a b) J. Š., proti žalované A. S., zemřelé dne XY, o zrušení rozhodnutí, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 8 C 453/2023, o dovolání žalobce a) proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. července 2024, č. j. 14 Co 379/2024-37, takto:
Dovolání žalobce a) se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
1. Okresní soud v Litoměřicích usnesením ze dne 10. 5. 2024, č. j. 8 C 453/2023-28, nepřiznal žalobcům osvobození od soudních poplatků za řízení, v rámci něhož se domáhají zrušení rozhodnutí Státního notářství v Litoměřicích ze dne 17. 11. 1977, č. j. D 802/77-25, a současně zrušení rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 3. 8. 2021, č. j. 8 C 432/2019-117. Soud prvního stupně ve svém rozhodnutí shrnul skutková zjištění ohledně majetkových poměrů žalobců i dosavadního průběhu řízení a uzavřel, že „nebyly zjištěny podmínky pro, ani částečné, osvobození od soudního poplatku“ a zároveň konstatoval, že „návrh obou žalobců je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva“, když „soud nemá v probíhajícím řízení žádnou právní možnost přezkoumávat již pravomocná rozhodnutí vydaná v řízení jiném“.
2. K odvolání žalobců Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 22. 7. 2024, č. j. 14 Co 379/2024-37, usnesení soudu prvního stupně potvrdil, neboť shledal, že „skutková zjištění, z nichž soud prvního stupně při svém rozhodnutí vycházel, mají spolehlivou oporu v obsahu spisu“, a zároveň se ztotožnil se soudem prvního stupně i v závěru, že „v řízení projednávaná žaloba je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva“.
3. Žalobce a) podal dne 18. 10. 2024 proti tomuto usnesení odvolacího soudu dovolání.
4. Nejvyšší soud dovolání žalobce a) podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, neboť podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. i) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.“), není proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek, dovolání přípustné.
5. Nejvyšší soud o dovolání žalobce a) rozhodl, aniž by měl důvod se zabývat jeho žádostí „o ustanovení advokáta“ uvedenou v dovolání, resp. splněním podmínky povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.), neboť ustanovení § 241b odst. 2 o. s. ř. sice stanoví, že není-li splněna podmínka uvedená v ustanovení § 241 o. s. ř., postupuje se obdobně podle ustanovení § 104 odst. 2 o. s. ř., zároveň se však v části věty za středníkem dodává, že to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle § 238 o. s. ř. přípustné (jako v posuzované věci).
6. Je přitom třeba zdůraznit, že v případě odmítnutí dovolání pro jeho nepřípustnost podle § 238 o. s. ř. vzniká dovolateli poplatková povinnost podle § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, až uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle § 238 o. s. ř.; o této povinnosti rozhodne soud prvního stupně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1697/2021, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 73, ročník 2023; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2022, sp. zn. 26 Cdo 928/2022; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2023, sp. zn. 24 Cdo 203/2023, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2023, sp. zn. 22 Cdo 1445/2023). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. 12. 2024
JUDr. Roman Fiala předseda senátu