USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.
Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců Mgr. Jany Misiačkové a JUDr. Davida Vláčila v
právní věci žalobkyň a) H. B., , b) K. Č., c) K. S., všech zastoupených Mgr.
Martinem Mládkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Ostrovní 2064/5, za účasti
České republiky – Státního pozemkového úřadu, se sídlem v Praze 3, Husinecká č.
1024/11a, IČO 01312774, zastoupené JUDr. Janem Brodcem, LL.M. Ph.D., advokátem
se sídlem v Praze 2, Rubešova 162/8, o povolení vkladu vlastnického práva do
katastru nemovitostí a nahrazení rozhodnutí správního orgánu, vedené u
Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 79 C 41/2021, o dovolání účastníka České
republiky – Státního pozemkového úřadu proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze
dne 26. května 2022, č. j. 5 Co 63/2022-164, takto:
I. Dovolání České republiky – Státního pozemkového úřadu se odmítá.
II. Česká republika – Státní pozemkový úřad je povinna zaplatit
žalobkyním na náhradě nákladů dovolacího řízení celkem 4 900 Kč do tří dnů od
právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Martina Mládka, advokáta se sídlem v
Praze 1, Ostrovní 2064/5.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání účastníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 5. 2022, č.
j. 5 Co 63/2022-164, není podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní
řád, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „občanský soudní řád“), přípustné,
neboť závěry odvolacího soudu v otázce předestřené dovolatelem vztahující se k
účinkům rozhodnutí o nahrazení projevu vůle jako podkladu pro vklad práva do
katastru nemovitostí je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího
soudu a není důvod, aby tato otázka byla posouzena odlišně od dosavadní
rozhodovací praxe.
V projednávané věci byl podkladem pro vklad práva rozsudek, kterým se nahrazuje
projev vůle České republiky – Státního pozemkového úřadu uzavřít se žalobkyněmi
smlouvu o bezúplatném převodu tzv. náhradních pozemků ve vlastnictví státu
podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému
zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“).
Nejvyšší soud opakovaně ve své judikatuře zdůrazňuje specifikum rozhodnutí
soudů o nahrazení projevu vůle, jež vycházejí z obsahu tzv. restitučních
předpisů. Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu tak vyplývá, že
rozhodnutí o nahrazení souhlasu s převodem náhradních pozemků podle zákona o
půdě představuje konstitutivní akt, v důsledku něhož se nabyvatel stává
vlastníkem vydávaného majetku, a to ke dni právní moci dotčeného rozhodnutí
(srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2016, sp. zn. 21 Cdo 2669/2015,
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2018, sp. zn. 28 Cdo 4161/2017, rozsudek
Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013, sp. zn. 31 Cdo 2060/2010, uveřejněný pod
číslem 19/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) a nemá tak charakter
rozhodnutí nahrazujícího prohlášení vůle dle ustanovení § 161 odst. 3 o. s. ř.
(k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2018, sp. zn. 28
Cdo 4166/2017).
S přihlédnutím k výše uvedenému přezkoumá katastrální úřad rozsudek ukládající
prohlášení vůle na základě povinnosti vyplývající ze zákona o půdě (k
uspokojení restitučního nároku žalobkyň) v řízení o návrhu na vklad
vlastnického práva postupem podle § 17 odst. 2 a 4 zákona č. 256/2013 Sb.,
katastrálního zákona, ve znění pozdějších předpisů (srov. rozsudek Nejvyššího
soudu ze dne 28. 2. 2023, sp. zn. 24 Cdo 3459/2022), nikoliv podle § 17 odst. 1
katastrálního zákona.
Odvolací soud z toto pravidla vycházel a rozsah, v jakém přezkoumal předpoklady
pro povolaní vkladu vlastnického práva žalobkyň (k majetku v rozhodnutí blíže
specifikovanému) do katastru nemovitostí, je tak správný.
Nejvyšší soud proto dovolání účastnice České republiky – Státního pozemkového
úřadu žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta
druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 11. 2023
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu