24 Nd 183/2021-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Vrchy, MBA, a JUDr. Romana Fialy ve věci pozůstalostního řízení po zůstavitelce F. J., narozené dne XY, zemřelé dne 30. listopadu 2020, posledně bytem v XY, za účasti pozůstalých 1) Z. J., narozeného dne XY, bytem v XY, 2) D. M., narozené dne XY, bytem v XY, a 3) P. J., narozeného dne XY, bytem v XY, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 21 D 1485/2020, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 21 D 1485/2020 se přikazuje Okresnímu soudu v Sokolově.
Okresnímu soudu v Šumperku byl dne 14. 1. 2021 doručen návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti ve smyslu ustanovení § 12 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen: „o. s. ř.“), ve spojení s ustanovením § 99 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen: „z. ř. s.“). Podle § 12 o. s. ř. nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§ 14, § 15 odst. 2 a § 16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odst. 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odst. 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odst. 3).
Podle § 99 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“), právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána z důvodu vhodnosti, a k důvodu vhodnosti, pro který by věc měla být přikázána jinému soudu, mají účastníci uvedení v § 110, jejichž účast na řízení vyšla najevo již v době, kdy byl podán návrh na přikázání věci jinému soudu.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat (v daném případě podle § 98 odst. 1 z. ř. s.), je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně.
Delegace vhodná je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, a proto k ní lze přistoupit pouze v těch ojedinělých případech, v nichž by projednání věci jiným než místně příslušným soudem znamenalo z komplexního pohledu hospodárnější, rychlejší či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější posouzení věci (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2015, sp. zn. 30 Nd 159/2015). V dané věci je nepochybné, že projednání pozůstalostního řízení před Okresním soudem v Sokolově, bude vzhledem k vzdálenosti místa bydliště účastníků pozůstalostního řízení od procesního soudu hospodárnější a rychlejší.
S přihlédnutím k tomu, že delegaci navrhují všichni účastníci pozůstalostního řízení, Nejvyšší soud jako soud nejblíže nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Sokolově podle § 12 odst. 2 o. s. ř. vyhověl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 6. 2021
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu