Nejvyšší soud Usnesení občanské

24 Nd 229/2024

ze dne 2024-04-30
ECLI:CZ:NS:2024:24.ND.229.2024.1

24 Nd 229/2024-225

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců

JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila v právní věci oprávněné

ČEZ Prodej, a.s., se sídlem v Praze 4, Duhová č. 425/1, IČO 27232433,

zastoupené Mgr. Jaroslavem Trkovským, advokátem se sídlem v Lounech, Mírové

náměstí č. 124, proti povinné A. H., o žalobě na obnovu řízení a žalobě pro

zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 6. 2018, č. j. 4 Co

141/2017-30, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 25 Co

451/2015, o námitce podjatosti soudce Nejvyššího soudu JUDr. Ing. Pavla Horáka,

Ph.D., t a k t o:

Soudce Nejvyššího soudu JUDr. Ing. Pavel Horák, Ph.D., není vyloučen z

projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 23 Cdo

3/2024.

1. Povinná A. H. podala v řízení o žalobě na obnovu řízení a žalobě pro

zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 11. 2018 (správně ze

dne 29. 6. 2018), č. j. 4 Co 141/2017-30, vedeném u Krajského soudu v Hradci

Králové pod sp. zn. 25 Co 451/2015, dovolání proti usnesení Vrchního soudu v

Praze ze dne 8. 7. 2021, č. j. 3 Co 47/2020-110. Věc je vedena u Nejvyššího

soudu pod sp. zn. 23 Cdo 3/2024.

2. Podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 28. 3. 2024 uplatnila povinná

námitku podjatosti soudce JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., předsedy senátu 23

Cdo v předmětném dovolacím řízení, a navrhla jeho vyloučení z projednávání a

rozhodnutí věci, neboť se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům a jejich

zástupcům je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.

3. JUDr. Ing. Pavel Horák, Ph.D., se k námitce podjatosti vyjádřil tak,

že nemá žádný vztah k věci ani účastníkům řízení.

4. Podle ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského

soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soudci a

přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem

na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod

pochybovat o jejich nepodjatosti.

5. Podle ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce

(přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího)

v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

6. Podle ustanovení § 16 odst. 1 věta druhá o. s. ř. o vyloučení soudců

Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

7. Z vyjádření soudce JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ani z obsahu spisu

nevyplývají žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod

pochybovat o nepodjatosti tohoto soudce senátu 23 Cdo Nejvyššího soudu, a

povinná ani neuvádí žádné relevantní skutečnosti, z nichž by bylo možno

usuzovat na existenci zákonem předvídaných důvodů vylučujících soudce z

projednávání a rozhodnutí předmětné věci.

8. K tomu si Nejvyšší soud dovoluje poznamenat, že podle jeho ustálené

rozhodovací praxe soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého

právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě,

kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně

žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve

svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci

se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z

dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou

předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné

skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými

mimoprocesním způsobem (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne

18. 4. 2012, sp. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí

a stanovisek pod č. 85, ročník 2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12.

6. 2019, sp. zn. 29 Nd 266/2019). Dále Nejvyšší soud poukazuje na skutečnost,

že podle výslovné dikce ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení

soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o

projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Proto výše uvedené

námitky povinné nejsou způsobilé vést k vyloučení soudce senátu 23 Cdo

Nejvyššího soudu JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., z projednávané věci.

9. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení § 14 o. s. ř.

představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému

zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k

tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze

zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se

zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože zákonné důvody k vyloučení soudce

senátu 23 Cdo Nejvyššího soudu JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., z projednávání a

rozhodování věci ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. nebyly zjištěny,

Nejvyšší soud rozhodl tak, že soudce Nejvyššího soudu JUDr. Ing. Pavel Horák,

Ph.D., není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu

pod sp. zn. 23 Cdo 3/2024.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 4. 2024

JUDr. Roman Fiala

předseda senátu