25 Cdo 1065/2002
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Olgy Puškinové a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci
žalobce P. C., zastoupeného advokátem, proti žalovanému J. C., zastoupenému
advokátkou, o zaplacení částky 75.000,- Kč a o vydání věcí, eventuálně o
zaplacení částky 72.793,- Kč, vedené u Okresního soudu v Karviné - pobočka v
Havířově pod sp. zn. 112 C 51/2001, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského
soudu v Ostravě ze dne 17. 9. 2001, č. j. 24 Co 771/2001 - 23, takto :
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 9. 2001, č. j. 24 Co
771/2001 - 23, v potvrzujícím výroku a usnesení Okresního soudu v Karviné -
pobočka v Havířově ze dne 23. 7. 2001, č. j. 112 C 51/2001, ve výroku, jímž
byla odmítnuta žaloba o vydání věcí, eventuálně o zaplacení částky 72.793,-
Kč, se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení.
Žalobce se žalobou ze dne 4. 3. 2001, která byla doručena
Okresnímu soudu v Karviné - pobočka v Havířově dne 19. 3. 2001, domáhal, aby
žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 75.000,- Kč. Svůj
požadavek odůvodnil tím, že dne 22. 4. 1993 uzavřeli účastníci „smlouvu o
pronájmu společně s předkupním právem k bytu H.“, na základě níž žalobce
předal žalovanému dvě zálohy v celkové výši 75.000,- Kč. Vzhledem k tomu, že
žalobce posléze zjistil, že žalovaný nebyl vlastníkem označeného bytu a že
tudíž „nebyl oprávněn uzavírat jakoukoliv smlouvu o jeho převodu, či nájmu“,
vyzval žalovaného o vrácení poskytnutých záloh, naposledy dne 20. 1. 2001,
avšak bezvýsledně. Dále se žalobce domáhal vydání movitých věcí, které mu
žalovaný zadržuje a jejichž „seznam“ v žalobě uvedl; v tomto ohledu odkázal na
„trestní spis sp. zn. 101 T 2/99 - 185, jímž byl odkázán na řízení
občanskoprávní“; pro případ, že by mu žalovaný tyto věci nevydal, požadoval
zaplacení náhrady škody ve výši 72.793,- Kč.
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově usnesením ze dne 8. 6. 2001, č. j.
112 C 51/2001 - 11, žalobce vyzval, aby podání ze dne 19. 3. 2001 ve lhůtě 15
dnů ode dne doručení tohoto usnesení doplnil a opravil následujícím způsobem:
1/„specifikovat nárok, který svým podáním uplatňuje, a výrok, jehož vydání se
domáhá tak, aby tento byl zcela srozumitelný, přesný a určitý, tj. pokud se
domáhá výroku o vydání věcí, pak tyto nechť náležitě specifikuje a označí tak,
aby byly přesně určeny a nezaměnitelné s jinými věcmi“, 2/ doplnit rozhodné
skutečnosti pro posouzení žaloby, zejména ke skutečnostem uvedeným pod bodem
II. žaloby, tedy co přesně představuje částka 75.000,- Kč“, 3/ „označit
důkazy , kterých se dovolává a které by měly být v řízení provedeny“, 4/
„připojit k žalobě listinné důkazy, jichž se dovolává, a které označil v
žalobě“, 5/ předložit podání s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak,
aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis,
tj. ve 3 vyhotoveních“, a 6/ „žalobu podepsat a datovat“. Současně byl žalobce
poučen, že nebude-li podání opraveno nebo doplněno požadovaným způsobem ve
stanovené lhůtě, nelze pro tyto nedostatky v řízení pokračovat a soud usnesením
podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží,
dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna (§ 42 odst. 4, § 43 odst. 1, 2 a §
79 odst. 1 o. s. ř. ).
Poté, co žalobce na výzvu soudu reagoval podáním ze dne 22. 6. 2001, doručeným
okresnímu soudu dne 27. 6. 2001, v němž movité věci, jejich vydání se domáhá,
zčásti blíže specifikoval, a současně připojil listinné důkazy, které označil
již v žalobě, Okresní soud v Karviné, pobočka v Havířově, usnesením ze dne 23.
7. 2001, č. j. 112 C 51/2001 - 17, „žalobu ze dne 19. 3. 2001 spolu s
upřesněním ze dne 27. 6. 2001“ podle § 43 odst. 2 věta druhá o. s. ř. odmítl a
rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že
žalobce výzvu obsaženou v usnesení ze dne 23. 7. 2001, č. j. 112 C 51/2001 -
17, ve stanovené lhůtě nesplnil a neodstranil vady podání.
K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 17. 9. 2001, č. j.
42 Co 771/2001 - 23, usnesení soudu prvního stupně ve výroku, jímž byla
odmítnuta žaloba na vydání věcí „nebo“ zaplacení částky 72.793,- Kč, potvrdil a
ve výroku o odmítnutí žaloby o zaplacení částky 75.000,- Kč a ve výroku o
nákladech jej zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k
dalšímu řízení, neboť dospěl k závěru, že v této části žaloby byly náležitosti
řádného podání ve smyslu ust. § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 o. s. ř. splněny.
Ohledně požadavku žalobce na vydání movitých věcí „nebo“ zaplacení částky
72.793,- Kč se ztotožnil s názorem okresního soudu, že v žalobě tyto věci
nebyly podrobně specifikovány. Poukázal na to, že žalobní petit musí být úplný,
určitý a srozumitelný a že je v něm nutno vymezit práva a povinnosti tak přesně
a jednoznačně, aby po jeho převzetí do výroku soudního rozhodnutí mohl být
nařízen a proveden výkon rozhodnutí. Žalobcem provedené označení movitých věcí
však bylo neurčité a nejasné a okresní soud proto v tomto rozsahu žalobu správě
podle § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl.
Proti potvrzujícímu výroku usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v
němž namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek
nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá v
napadeném výroku na nesprávném právním posouzení věci. Má za to, že věci,
jejichž vydání se na žalovaném domáhá, specifikoval dostatečným způsobem, a
rovněž jeho požadavek na eventuální plnění v penězích je v žalobě jasně
vyjádřen. Žalobní petit není sice v žalobě uveden v souladu s právní praxí,
avšak žalobní požadavek je zřejmý z obsahu žaloby; pokud by specifikace věcí
nebyla dostačující pro vykonatelnost rozsudku, je jejich upřesnění možno
provést v průběhu řízení. Protože žaloba splňuje veškeré náležitostí stanovené
občanským soudním řádem, měla být řádně projednána. Pokud by přesto soud dospěl
k závěru, že specifikace věcí není pro vykonatelnost rozsudku dostatečná, je to
důvod pro její zamítnutí a nikoliv odmítnutí. Vzhledem k tomu, že se žalobce
postupem soudů obou stupňů cítí být zkrácen na svém právu na soudní ochranu a
na spravedlivý proces, navrhl, aby usnesení odvolacího soudu bylo v napadeném
výroku zrušeno a aby v tomto rozsahu byla věc vrácena tomuto soudu k dalšímu
řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění,
že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě
uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř. a že jde o usnesení, proti kterému
je podle ustanovení § 239 odst. 3 o. s. ř. dovolání přípustné, přezkoumal
napadené usnesení ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§
243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je
opodstatněné.
Žaloba je podání, kterým se zahajuje řízení před soudem. Žaloba musí obsahovat
kromě obecných náležitostí podání uvedených v ustanovení § 42 odst. 4 o. s. ř.
mimo jiné vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se žalobce
dovolává, a musí z ní být patrno, čeho se žalobce domáhá (srov. § 79 odst.1
větu druhou o. s. ř.).
Rozhodujícími skutečnostmi se ve smyslu ustanovení § 79 odst.1 věty druhé o. s.
ř. rozumí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na
jakém podkladě má soud rozhodnout. Žalobce musí v žalobě uvést takové
skutečnosti, kterými vylíčí skutek (skutkový děj), na jehož základě uplatňuje
svůj nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou
individualizaci, tedy vymezit předmět řízení po skutkové stránce. Vylíčením
rozhodujících skutečností v žalobě plní žalobce též svoji povinnost tvrzení,
uloženou mu ustanovením § 101 odst.1 písm. a) o. s. ř. Neuvede-li žalobce v
žalobě všechna potřebná tvrzení, významná podle hmotného práva, nejde o vadu
žaloby, která by bránila pokračování v řízení, jestliže v ní vylíčil alespoň
takové rozhodující skutečnosti, kterými byl vymezen předmět řízení po skutkové
stránce; povinnost tvrzení může žalobce splnit i dodatečně (při přípravě
jednání, popřípadě též při jednání před soudem prvního stupně).
Označením důkazů v žalobě plní žalobce svoji důkazní povinnost, uloženou mu
ustanoveními § 101 odst.1 písm. b) a § 120 odst.1 o. s. ř. Neoznačí-li žalobce
důkazy v žalobě, nejde o vadu žaloby, která by bránila pokračování v řízení;
důkazní povinnost může žalobce splnit i dodatečně při přípravě jednání,
popřípadě při jednání před soudem prvního stupně.
Požadavek, aby ze žaloby bylo patrno, čeho se žalobce domáhá (tzv. žalobní
petit), nelze vykládat tak, že by žalobce byl povinen vždy učinit soudu návrh
na znění výroku jeho rozsudku. Žalobce uvede, čeho se žalobou domáhá, i tehdy,
jestliže v žalobě přesně a jednoznačně označí (tak, aby ji bylo možné z obsahu
bez pochybností dovodit) povinnost, která má být žalovanému uložena rozhodnutím
soudu. Požaduje-li žalobce peněžité plnění, musí být ze žaloby patrno i to,
jakou částku mu žalovaný má zaplatit, neboť soud nemůže účastníkům přiznat jiná
práva a uložit jim jiné povinnosti, než jsou navrhovány, žalobní petit musí
svým rozhodnutím zcela vyčerpat a nesmí jej - s výjimkou případů uvedených v
ustanovení § 153 odst.2 o. s. ř. - překročit; nemůže-li žalobce svůj peněžitý
nárok přesně vyčíslit, musí jej uvést alespoň v přibližné výši. Věc, která má
být vydána, musí být v žalobě a potom i v rozsudku jasně a určitě označena tak,
aby nemohlo dojít k její záměně za jinou věc (srov. Sborník rozhodnutí
Nejvyššího soudu IV., str. 755).
Žalobce je povinen k žalobě připojit listinné důkazy, jichž se dovolává (§ 79
odst.2 o. s. ř.).
Neobsahuje-li žaloba všechny stanovené náležitosti nebo je-li neurčitá nebo
nesrozumitelná, předseda senátu usnesením žalobce vyzve, aby žalobu doplnil
nebo opravil, určí mu k tomu lhůtu a poučí jej, jak je třeba doplnění nebo
opravu provést (srov. § 43 odst.1 o. s. ř.). Není-li přes výzvu předsedy senátu
žaloba opravena nebo doplněna a nelze-li pro tento nedostatek v řízení
pokračovat, soud usnesením žalobu odmítne, jestliže žalobce byl o tomto
následku poučen (srov. § 43 odst. 2 o. s. ř.).
V projednávané věci žalobce ve své žalobě ze dne 4. 3. 2001 požadoval na
žalovaném - kromě zaplacení částky 75.000,- Kč - vydání „předmětných
zadržovaných věcí, jak jsou v seznamu (v žalobě jsou uvedeny pod bodem V.), v
opačném případě uhradit vzniklou škodu za tyto, které byly vyčísleny na částku
72.793,- Kč“.
Se soudy obou stupňů lze souhlasit v tom, že žalobce neuvedl v žalobě ze dne 4.
3. 2001, ani v podání ze dne 23. 6. 2001, kterým sledoval doplnění žaloby,
přesné označení movitých věcí, jejichž vydání se na žalovaném domáhá. V žalobě
však uvedl, že se jedná o movité věci, které mu zadržuje žalovaný, a v tomto
ohledu odkázal na rozsudek sp. zn. 101 T 2/99.
Jestliže z obsahu připojeného trestního spisu Okresního soudu Karviné - pobočka
v Havířově, sp. zn. 101 T 2/99, lze zcela jednoznačně dovodit přesnou
specifikaci věcí, které žalobce požaduje v tomto řízení na žalovaném vydat (viz
např. znalecký posudek na č. l. 102 trestního spisu), pak se nejedná o takový
nedostatek žaloby, který by bránil pokračování v řízení.
Kromě toho nebyl žalobce řádně poučen ani o následcích neodstranění této vady,
která podle názoru soudu prvního stupně bránila pokračování v řízení (§ 43
odst. 2 o. s. ř.).
Neodstraní-li žalobce přes výzvu předsedy senátu vady podání, které brání
pokračování v řízení, závisí další postup soudu na tom, zda jde o podání,
kterým se zahajuje řízení. Jedná-li se o podání, kterým se zahajuje řízení,
soud podání odmítne; k ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně
opravena nebo doplněna. Žaloba je podání, kterým se zahajuje řízení. Protože
poučení o tom, jaké jsou následky neodstranění vad podání, je třeba účastníku
poskytnout - stejně jako jiná poučení o jeho procesních právech a povinnostech
- jednoznačně a konkrétně, musí být z něj bez dalšího zřejmé rovněž to, která z
alternativ dalšího postupu soudu se ve smyslu ustanovení § 43 odst. 2 o.s.ř.
uplatní, tj. zda soud usnesením podání odmítne nebo zda k vadnému podání nebude
přihlížet.
V projednávané věci soud prvního stupně v žalobce usnesením ze dne 8. 6. 2001,
č. j. 112 C 51/2001 - 11, poučil, že „nebude-li podání opraveno nebo doplněno
požadovaným způsobem ve stanovené lhůtě, nelze pro tyto nedostatky v řízení
pokračovat a soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K
ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna (§
42 odst. 4, § 43 odst. 1, 2 a § 79 odst. 1 o. s. ř. ). Uvedené poučení, jež
náležitě nerozlišilo, podle které z alternativ uvedených v ustanovení § 43
odst. 2 o. s. ř. bude soud v případě neodstranění vad podání dále postupovat,
nelze považovat za odpovídající požadavku ustanovení § 43 odst. 2 věty třetí o.
s. ř., neboť žalobci neposkytlo přesnou a určitou informaci o následcích
\"nečinnosti či neodstranění vad podání\". Rozhodnutí o odmítnutí žaloby nebylo
též z tohoto důvodu v souladu se zákonem (shodný názor zaujal Nejvyšší soud i v
usnesení ze dne 15. 10. 2002, sp. zn. 21 Cdo 370/2002, publikovaném v časopise
Soudní judikatura č. 11/2002, pod pořadovým číslem 209).
Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu není v napadeném potvrzujícím
výroku správné; Nejvyšší soud České republiky je proto v tomto rozsahu zrušil
(§ 243b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř.). Protože důvody, pro které
bylo v uvedené části zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí i na usnesení
soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud České republiky ve výroku, jímž byla
odmítnuta žaloba o vydání věcí, eventuálně o zaplacení částky 72.793,- Kč, i
toto rozhodnutí a věc v tomto rozsahu vrátil Okresnímu soudu v Karviné -
pobočka v Havířově k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci
rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale
znovu i o nákladech původního řízení (§ 243d odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. května 2003
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu