25 Cdo 1066/2025-768
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. PhDr. Filipa Havrdy a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce: Václav Žďárský, IČO 42359511, se sídlem Vedrovice 107, 671 75 Loděnice u Moravského Krumlova, zastoupený JUDr. Michalem Skoumalem, advokátem se sídlem Drobného 306/34, 602 00 Brno, proti žalované: AGROS farmy morava s.r.o., IČO 49435141, se sídlem Jungmannova 1337/28, 697 01 Kyjov, zastoupená Mgr. Jitkou Špilkovou, advokátkou se sídlem Lesnická 787/10, 613 00 Brno, o zaplacení 1 260 360 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 12 C 218/2017, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 1. 2025, č. j. 38 Co 36/2023-736, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti tohoto rozsudku, takto:
Návrh žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 1. 2025, č. j. 38 Co 36/2023-736, se zamítá.
příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky a vůči státu. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 22. 1. 2025, č. j. 38 Co 36/2023-736, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně co do částky 1 058 432,095 Kč s příslušenstvím, co do částky 72 982,905 Kč s příslušenstvím rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že v tomto rozsahu žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení vzniklých před soudy obou stupňů.
2. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná včasné dovolání, jehož součástí byl i návrh na odklad vykonatelnosti tohoto rozsudku odůvodněný tím, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí by žalované hrozila závažná újma, je pravděpodobné, že dovolání bude úspěšné a odklad vykonatelnosti se nedotkne poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Žaloba byla podána těsně před uplynutím promlčecí lhůty, řízení trvalo více něž sedm let, a tak nelze předpokládat, že by odklad vykonatelnosti znamenal nepřiměřenou újmu žalobce. Zároveň zde panuje důvodná obava, zda žalobce zcela záměrně s ohledem na toto a další probíhající řízení již nepřevedl svůj majetek na jiný subjekt. Soud prvního stupně i soud odvolací rezignovaly na zjišťování skutečnosti, jak byl proveden převod zemědělské činnosti ze zemědělského podnikatele Václav Žďárský, IČO 42359511, na společnost Farma Žďárský – Vedrovice, s.r.o. IČO 04048971, založenou dne 4. 5. 2015, na níž byly půdní bloky zaevidovány u Státního zemědělského intervenčního fondu od 15. 9. 2015. Nebylo tak ani postaveno najisto, zda je žalobce vůbec ve věci aktivně legitimován.
3. Žalobce ve vyjádření k podanému návrhu na odklad vykonatelnosti uvedl, že důvody pro odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí nejsou dány. Řízení trvalo více než sedm let a žalovaná se mohla připravit na skutečnost, že nemusí být ve věci úspěšná. Pokud tak neučinila, nelze splnění jí stanovených povinností považovat za závažnou újmu. Žalovaná ostatně ani nijak nevymezuje, jak závažně by se neprodlené vymáhání pravomocně přiznaného peněžitého plnění mohlo projevit v jejích majetkových poměrech. Návrh žalované je nadto zjevně nemístný, pokud je proti ní vedeno vícero exekučních řízení.
4. Podle § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
5. S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo nařídit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016; ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17).
6. K tomu, aby dovolací soud mohl závažnost hrozící újmy jako jednoho ze shora uvedených kumulativních předpokladů pro odklad vykonatelnosti posoudit, musí dovolatel uplatnit potřebná tvrzení a označit či předložit k jejich prokázání důkazy, ledaže je závažnost hrozící újmy zřejmá přímo z obsahu spisu. Návrh na odklad vykonatelnosti v tomto směru nebyl nijak konkrétně odůvodněn. Přestože je souhrn platebních povinností stanovených žalované dovoláním napadeným rozhodnutím značný, není konkrétní hrozící závažná újma zřejmá ani z obsahu spisu. Nedostatek informací o majetkových poměrech žalované vylučuje možnost posoudit, zda a jaká konkrétní újma jí hrozí. Zároveň v dané věci nelze z obsahu spisu ani dovodit, že by žalovaná v případě úspěchu v dovolacím řízení měla mít potíže získat poskytnuté plnění od žalobce zpět. Tvrzení o (možném) převodu majetku žalobce na jiný subjekt je zcela neurčité. Majetkové poměry žalobce nejsou z obsahu spisu seznatelné, žalovaná žádné konkrétní zkracující jednání žalobce v návrhu netvrdí a nelze ho spatřovat ani v tom, že před přibližně deseti lety přestal podnikat jako zemědělský podnikatel – fyzická osoba.
7. Podmínky pro odklad vykonatelnosti dle § 243 písm. a) o. s. ř. tak nejsou splněny.
8. Z těchto důvodů Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání směřujícím proti rozhodnutí ve věci samé) návrh žalované na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodný zamítl [§ 243 písm. a) o. s. ř.]. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. 6. 2025
JUDr. Hana Tichá předsedkyně senátu
6. Namítá-li žalovaná, že byla oprávněna po 15. 4. 2014 užívat předmětné pozemky a že rozhodnutí odvolacího soudu je v rozporu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2019, č. j. 2 As 186/2018-35, nejde o rozhodnutí na danou věc přiléhavé. Nejvyšší správní soud v žalované odkazovaném rozhodnutí uzavřel, že právní úprava předpokládá, že k faktickému užívání pozemků původním uživatelem může docházet i po právní moci rozhodnutí o komplexních pozemkových úpravách, není-li ujednáno jinak, a to až do 1. října běžného roku, a to s odkazem na § 12 odst. 2 zákona o pozemkových úpravách, který v rozhodné době stanovil, že „pokud se vlastníci pozemků nedohodnou jinak, zahájí hospodaření na nově vytyčených pozemcích po sklizni úrody a provedení podmítky, tj. zpravidla k 1. říjnu běžného roku“. Oproti tomu ze skutkových zjištění odvolacího soudu, které dovolacímu přezkumu nepodléhají, je zřejmé, že předmětné pozemky nebyly ke dni 15. 4. 2014 osety žalovanou. Nebyl tedy naplněn zákonný předpoklad umožňující faktické užívání pozemků původním uživatelem. Skutečnost, že žalovaná po 15. 4. 2014 na pozemky vnikla a osela je (přičemž zničila osetí žalobce), žádné zpětné oprávnění faktického užívání nezakládá. Dovolací soud tedy uzavírá, že odvolací soud se od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu neodchýlil.
7. Z obsahu dovolání není ve vztahu § 1088 odst. 1 a 2 o. z. zřejmé – mimo dílčí námitky, že žalobce není aktivně legitimován, neboť výklad tohoto ustanovení byl proveden v rozporu nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 5. 1996, sp. zn. Pl. ÚS-st. 1/96 – jakou otázku hmotného či procesního práva by měl dovolací soud řešit a který z předpokladů přípustnosti dovolání má být naplněn. Potřebný údaj nelze dovodit ani z dalšího obsahu dovolání (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. II. ÚS 1966/16). Námitka žalované týkající se aktivní legitimace pak není důvodná. Žalovaná odkazuje toliko na odůvodnění nálezu, který se zabývá věcně právním zastoupením v řízení před Ústavním soudem a stanovením výše náhrad poskytovaných státem, přitom ale přehlíží, že v nyní posuzované věci soudy obou stupňů vyšly ze závěru (který se žalované nepodařilo v řízení zpochybnit), že žalobce byl ode dne 15. 4. 2014 oprávněn užívat předmětné pozemky na základě smluv uzavřených se třetími osobami a že žalovaná do těchto jeho práv neoprávněně zasáhla. Závěr odvolacího soudu, že žalobce je věcně aktivně legitimován je tak souladný s ustálenou judikaturou, podle níž nájemce i pachtýř mají aktivní legitimaci ve sporu o náhradu újmy, pokud byla způsobena zásahem do nájemního práva nebo práva pachtu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2020, sp. zn. 25 Cdo 3967/2019).
8. Žalovaná námitkou, že odvolací soud nezavázal žalobce v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu k prokázání pravosti a správnosti jím předkládaných listin, fakticky brojí proti procesu dokazování a skutkovým závěrům odvolacího soudu. Námitky proti zjištěnému skutkovému stavu či proti hodnocení důkazů však nejsou předmětem dovolacího přezkumu a nezakládají přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sen. zn. 29 NSČR 29/2009, uveřejněné pod č. 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „Sb. rozh. obč.“, včetně tam obsaženého odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. IV. ÚS 191/96, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4/2014 Sb. rozh. obč.).
9. Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší soud shledal, že dovolání není přípustné, a proto je podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
10. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon (exekuci).
V Brně dne 10. 12. 2025
JUDr. Hana Tichá předsedkyně senátu