25 Cdo 1367/2024-702
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Vršanské a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobkyně: N. T., proti žalovanému: České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, Praha 6, o zrušení rozhodnutí rektora žalovaného, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 26 C 72/2015, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 3. 2024, č. j. 58 Co 76/2024-675, takto:
I. Dovolání proti části výroku I usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 3. 2024, č. j. 58 Co 76/2024-675, kterou bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení o žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení, se odmítá. II. Řízení o dovolání proti části výroku I usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 3. 2024, č. j. 58 Co 76/2024-675, kterou bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení dovolacích řízení, se zastavuje.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
1. Městský soud v Praze usnesením ze dne 4. 3. 2024, č. j. 58 Co 76/2024-675, potvrdil usnesení ze dne 11. 1. 2024, č. j. 26 C 72/2015-635, jímž Obvodní soud pro Prahu 1 zastavil řízení o opakovaných žádostech žalobkyně o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení, řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 7. 2019, č. j. 58 Co 223/2019-197, ze dne 11. 7. 2019, č. j. 58 Co 230/2019-199, a ze dne 1. 9. 2020, č. j. 58 Co 259/2020-259, zastavil a rozhodl o nákladech řízení; dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
2. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně nezastoupená advokátem dovolání, ve kterém navrhla napadené rozhodnutí zrušit a opětovně požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
3. Dovolání částečně směřuje proti usnesení, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí o zastavení řízení o žádosti žalobkyně o osvobození od soudního poplatku. Proti takovému usnesení není dovolání podle § 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. přípustné. Nejvyšší soud proto podle § 243c odst. 1 o. s. ř. dovolání v této části odmítl.
4. Jelikož soud prvního stupně o žádosti žalobkyně o ustanovení advokáta v řízení již opakovaně rozhodoval, a to i pro dovolací řízení (například usnesení Městského soudu v Praze dne 16. 8. 2023, č. j. 58 Co 257/2023-620), k žádosti nepřihlížel a ani ji opětovně nevyzval ke splnění podmínky povinného zastoupení. Tímto postupem však nemohla být ohrožena procesní práva žalobkyně, neboť z postoje dovolatelky v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti být zastoupena advokátem v dovolacím řízení vědoma a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o ustanovení zástupce a osvobození od soudních poplatků.
5. Otázku, zda jsou u žalobkyně splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání, zhodnotil k žádosti žalobkyně obsažené v dovolání přímo dovolací soud, neboť opětovné posouzení této otázky soudem prvního stupně by vzhledem k dosavadnímu postupu žalobkyně v řízení vedlo k neustálému neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (k tomu postupu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sen. zn. 29 NSČR 82/2014, či usnesení ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, publikované pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „Sb. rozh. obč.“, nebo ze dne 18. 12. 2019, sp. zn. 25 Cdo 3039/2019, či ze dne 30. 9. 2020, sp. zn. 25 Cdo 2529/2020 a 25 Cdo 2530/2020). Nejvyšší soud se ztotožnil se závěrem nalézacích soudů, že v projednávané věci žalobkyně neprokázala splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků tak, jak jsou uvedeny v § 138 o. s. ř., především proto, že nyní projednávané dovolání je zjevně bezúspěšným uplatňováním práva. Proto nejsou splněny ani podmínky pro ustanovení zástupce (advokáta) pro řízení (§ 30 o. s. ř.).
6. V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobkyni advokáta pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení dovolacích řízení, a žalobkyně neodstranila nedostatek povinného zastoupení, ač byla o následcích nečinnosti již dříve poučena, Nejvyšší soud řízení o jejím dovolání v této části zastavil (§ 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř.).
7. Dovolatelka rovněž nezaplatila soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si dovolací soud je vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sb. rozh. obč. ), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatelku již nevyzýval, neboť z postoje dovolatelky v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědoma, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 7. 2024
JUDr. Martina Vršanská předsedkyně senátu