Nejvyšší soud Usnesení občanské

25 Cdo 1468/2025

ze dne 2025-07-23
ECLI:CZ:NS:2025:25.CDO.1468.2025.1

25 Cdo 1468/2025-302

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. PhDr. Filipa Havrdy a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobkyně: E. Š. B., zastoupená Mgr. Jiřím Kuncem, advokátem se sídlem Dobrovského 1463, Kladno, proti žalovanému: V. K., zastoupený Mgr. Františkem Tikalem, advokátem se sídlem Rohanské nábřeží 678/23, Praha 8, o 1.132.426 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 8 C 17/2023, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2024, č. j. 25 Co 173, 237, 238/2024-239, takto:

Návrh žalovaného na odklad právní moci a vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2024, č. j. 25 Co 173, 237, 238/2024-239, se zamítá.

1. Okresní soud v Kladně rozsudkem ze dne 21. 3. 2024, č. j. 8 C 17/2023-159, ve spojení s usnesením ze dne 17. 9. 2024, č. j. 8 C 17/2023-221, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 1.171.598 Kč s příslušenstvím (výrok I), co do 118.015,50 Kč žalobu zamítl (výrok II), uložil žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyni (výrok III), uložil žalovanému povinnost zaplatit státu soudní poplatek a zálohované znalečné (výrok IV) a zamítl návrh žalobkyně na zaplacení úkonů v trestním řízení ve výši 32.702 Kč (výrok V).

2. K odvolání žalovaného Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. 12. 2024, č. j. 25 Co 173, 237, 238/2024-239, rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku I tak, že žalobu zamítl co do části příslušenství a změnil lhůtu k plnění, jinak jej v tomto rozsahu potvrdil (výrok I), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně (výrok II) a odvolacího řízení (výrok V), náhradu nákladů řízení státu (výrok III), soudní poplatek (výrok IV) a soudní poplatek za odvolání (výrok VI) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení státu (výrok VII).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání a spolu s ním i návrh na odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného rozsudku s odůvodněním, že neprodleným výkonem rozhodnutí by mu hrozila závažná újma, spočívající v možnosti žalobkyně se prostřednictvím exekuce domáhat splnění žalobci uložené povinnosti, a současně se odklad právní moci nemůže dotknout jiné osoby odlišné od účastníka řízení. Žalovaný poukázal na účel odkladu vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, kterým je zabránění zásadním a potenciálně nevratným následkům, jimž by byl vystaven v případě, že by jeho návrhu nebylo vyhověno. Povinnosti stanovené napadeným rozsudkem jsou s ohledem na jeho majetkové poměry likvidační. Oproti tomu žalobkyně žádnou zásadní újmu neutrpí, neboť je v ekonomicky aktivním věku a svoje základní životní potřeby zcela uspokojuje pomocí mzdy získávané v zaměstnání.

4. Žalobkyně se k návrhu na odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného rozhodnutí nevyjádřila.

5. Podle § 243 o. s. ř. může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

6. Dovolatel výslovně napadá všechny výroky rozsudku odvolacího soudu, avšak v části výroku I rozsudku odvolacího soudu, jíž byl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I změněn, bylo rozhodnuto ve prospěch žalovaného, jenž není oprávněn podat dovolání proti tomuto výroku, a právní moc ani vykonatelnost takového rozhodnutí tudíž odložit nelze.

7. Materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti [například proto, že jde o rozhodnutí, které není podkladem pro soudní výkon (exekučním titulem); k takové kategorii rozhodnutí viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2005, sp. zn. 20 Cdo 498/2004, uveřejněné pod číslem 66/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek]. O takové rozhodnutí se v daném případě nejedná.

8. Vzhledem k tomu, že v poměrech projednávané věci navrhl dovolatel odklad právní moci i vykonatelnosti, zabýval se Nejvyšší soud dále tím, zda by bylo možné zcela zamezit negativním dopadům příslušné části výroku I napadeného rozsudku do poměrů dovolatele jen odkladem vykonatelnosti (byl-li by návrh na odklad vykonatelnosti shledán důvodným).

9. Výrok I rozsudku odvolacího soudu v části, jíž byl potvrzen výrok I rozsudku soudu prvního stupně, pokud jím byla žalovanému uložena povinnost k zaplacení 1.171.598 Kč s příslušenstvím, ukládá dovolateli povinnost k (peněžitému) plnění a jeho soudní výkon či exekuce jsou z povahy věci (objektivně) možné. Z povahy uložené povinností, z obsahu spisu, jakož i z tvrzení dovolatele, přitom neplynou žádné skutečnosti odůvodňující závěr, podle kterého by byl dovolatel závažně ohrožen ve svých právech i tehdy, byla-li by vykonatelnost napadeného výroku odložena. Nejvyšší soud proto návrh na odklad právní moci zamítl a přistoupil k posuzování návrhu na odklad vykonatelnosti uvedeného výroku.

10. Odklad vykonatelnosti je výjimkou ze zásady, že rozhodnutí odvolacího soudu je po doručení účastníkům řízení pravomocné a po uplynutí lhůty k plnění vykonatelné, proto by měl být povolen jen ve výjimečných případech a ze závažných důvodů (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2020, sp. zn. 25 Cdo 1477/2020).

11. V usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, to, že: [1] dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), [2] podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, [3] neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, [4] podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, [5] odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).

12. Závažnost újmy, která dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí], se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele).

13. Je-li vykonáváno rozhodnutí, jímž se ukládá peněžité plnění povinnému (dovolateli), je pro posouzení závažnosti hrozící újmy zásadně rozhodující možný dopad vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů povinného (dovolatele), tedy poměření toho, jak závažně se (případně též s přihlédnutím k dalším okolnostem, jež se mohou týkat i osoby oprávněného) vymáhání peněžitého plnění přiznaného exekučním titulem neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí může projevit (se zřetelem k výši vymáhané částky) v majetkových poměrech povinného (dovolatele) [se zřetelem k rozsahu majetku povinného (dovolatele) a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí].

14. V projednávané věci se reálná hrozba závažné újmy, jež by měla vzniknout dovolateli na jeho právech a jež je nezbytným předpokladem vyhovění návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku, z dovolání ani z obsahu spisu nepodává. Dovolatel totiž v dovolání okolnosti svých majetkových poměrů, ze kterých by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy pro případ výkonu rozhodnutí, vůbec neuvádí a takové skutečnosti nevyplývají ani z obsahu spisu. Rovněž jakkoliv blíže nespecifikuje (a též nedokládá), jak by se tato újma mohla v jeho vlastních poměrech (coby osoby povinné) konkrétně projevit. O existenci zmíněné hrozby sám o sobě nijak nesvědčí ani pouhý údaj o částce, která byla dovolateli uložena k zaplacení. Dovolatel netvrdí ničeho o tom, jak závažně se vymáhání peněžitého plnění přiznaného exekučním titulem neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí může projevit v jeho vlastních majetkových poměrech (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2020, sen. zn. 29 ICdo 12/2020, uveřejněné pod číslem 78/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

15. Nejvyšší soud (aniž by tím předjímal výsledek dovolacího řízení) proto návrh na odklad právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu zamítl jako nedůvodný.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 7. 2025

JUDr. Robert Waltr předseda senátu