25 Cdo 1877/2025-851
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Hany Tiché a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně: ČEZ Prodej, a. s., IČO 27232433, se sídlem Duhová 1/425, Praha 4, zastoupená Mgr. Janem Kořánem, advokátem se sídlem Opletalova 1015/55, Praha 1, proti žalované: ACTHERM, spol. s r. o., IČO 48024091, se sídlem Na Moráni 6052, Chomutov, zastoupená JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem se sídlem Olivova 2096/4, Praha 1, o 185 325 527,34 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 21 C 87/2016, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 4. 2025, č. j. 36 Co 87/2022-678,
Vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 4. 2025, č. j. 36 Co 87/2022-678, vyjma části výroku I, kterou byla zamítnuta žaloba co do částky 61 174 764,59 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 11. 4. 2017 do zaplacení, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání.
Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 12. 11. 2021, č. j. 21 C 87/2016-485, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 185.325.527,34 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 124 150 762,75 Kč od 12. 3. 2016 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 61 174 764,59 Kč od 11. 4. 2017 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku, a rozhodl
o náhradě nákladů řízení. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 24. 4. 2025, č. j. 36 Co 87/2022-678, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I změnil tak, že zamítl žalobu co do částky 61 174 764,59 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 11. 4. 2017 do zaplacení, jinak jej v tomto výroku potvrdil (výrok I), a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 2 179 478,13 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně včas dovolání, v němž navrhla odklad jeho vykonatelnosti s tím, že neprodleným výkonem napadeného rozhodnutí či exekucí jí hrozí závažná újma. Uvedla, že ke dni podání dovolání (15. 7. 2025) činí dlužná částka (včetně úroků z prodlení a nákladů řízení) částku téměř 220 000 000 Kč. Na úhradu tak vysokého dluhu nemá dostatek peněžních prostředků. I když vlastní větší počet nemovitostí, většina z nich je zatížena zástavním právem ve prospěch banky, zákazem zcizení nebo zatížení po dobu trvání zástavního práva a slouží k provozu obchodního závodu žalované.
Musela-li by žalovaná částku uhradit, vedlo by to k ukončení její podnikatelské činnosti. Žalovaná zdůraznila, že je městskou teplárenskou společností, záložním a rezervním zdrojem pro dodávky tepla pro cca 70 000 obyvatel a průmyslové zákazníky na území města Chomutov a Jirkov. Výkon rozhodnutí by tak mohl rovněž vést až k přerušení dodávek energií. Podle § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že dovolání nemá vady, které by bránily pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo nařídit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17). Na podkladě shora ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu v této věci Nejvyšší soud uzavírá (v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23.
8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a je přípustné subjektivně i objektivně (pro dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti uvedených v § 238 o. s. ř.), důvod přípustnosti dovolání, jakož i důvod dovolání, jsou vymezeny do té podoby, že obsahově vyhovují požadavkům vyplývajícím z ustanovení § 237 a § 241a odst. 1 o. s.
ř., podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí (exekuci), a případný odklad vykonatelnosti se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení, neboť nositelem práv přiznaných napadeným rozhodnutím je pouze žalobkyně. V poměrech dovolatelky jsou v dané věci naplněny předpoklady pro odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu, neboť v případě, že by v důsledku neprodleného výkonu rozhodnutí či exekuce byla nucena plnit žalobkyni přisouzenou částku (dovolatelce je uložena povinnost k peněžitému plnění ve značné výši), není pochyb o tom, že by jí hrozila závažná újma. Nejvyšší soud proto (aniž by tím předjímal rozhodnutí o dovolání) rozhodl, že se vykonatelnost dotčeného rozhodnutí – v rozsahu vyplývajícím z výroku tohoto usnesení – odkládá až do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v označené věci žalovanou [§ 243 písm. a) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.