25 Cdo 2069/2023-237
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Hany Tiché a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce: J. R., zastoupený Mgr. Martinem Buřičem, advokátem se sídlem Václavské náměstí 802/56, Praha 1, proti žalované: Oceňovací a znalecká kancelář s.r.o., IČO 26869004, se sídlem Václavské náměstí 808/66, Praha 1, zastoupená Mgr. Zdeňkem Machem, advokátem se sídlem Dr. Skaláka 1447/10, Přerov, o zaplacení 4.141.900 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 23 C 179/2020, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2022, č. j. 58 Co 374/2022-204, takto:
Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2022, č. j. 58 Co 374/2022-204, se zamítá.
Žalobce uplatnil vůči žalované nárok na náhradu škody vzniklé rozdílem výsledných cen nemovitostí určených znaleckým posudkem žalované pro exekuční řízení a znaleckým posudkem Ing. Spousty vypracovaným pro žalobce. Obvodní soud pro Prahu 1 mezitímním rozsudkem ze dne 13. 7. 2022, č. j. 23 C 179/2020-172, rozhodl, že základ nároku je opodstatněn a konečné rozhodnutí ve věci si vyhradil do dalšího řízení. K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 15. 12. 2022, č. j. 58 Co 374/2022-204, rozsudek obvodního
soudu změnil tak, že žalobu v celém rozsahu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud uzavřel, že plantáž vánočních stromků je součástí pozemku, na kterém roste, žalovaná postupovala při ocenění pozemků v souladu s oceňovacími předpisy, které nepředpokládají zohlednění dočasných porostů v ceně pozemku. Chybí tedy protiprávní jednání jako základní předpoklad úspěchu ve sporu o náhradu škody, a chybí i příčinná souvislost mezi stanovením nižší ceny pozemků žalovanou a dosaženou konečnou cenou v exekučním řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal dovolání žalobce, který současně navrhl, aby dovolací soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí. K žádosti o odklad vykonatelnosti uvedl dovolatel, že výše uložených nákladů řízení přesahující 300.000 Kč je pro něj likvidační, hrozí exekuční postižení příjmů dovolatele, ze kterých živí i svého nezletilého syna, jeho přítelkyni a dále svého otce, který s nimi nežije ve společné domácnosti. Jeho majetkové poměry již v řízení před obvodním soudem vedly k osvobození od poplatkové povinnosti. Na základě výzvy dovolacího soudu k doplacení soudního poplatku z dovolání žalobce dále doplnil, že proti němu již bylo zahájeno exekuční řízení k vymožení pohledávky, a následně získal od známých či příbuzných finanční prostředky na úhradu pohledávky, která byla dne 16. 8. 2023 plně uhrazena. Dovolatel však stále považuje zásah do majetkové sféry za citelný a žádá o co nejrychlejší rozhodnutí o jeho návrhu. Podle § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může soud, který o něm má rozhodnout, odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí. Dovolací soud již v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, podrobně vyložil, za jakých předpokladů lze návrhu na odklad vykonatelnosti vyhovět, a mimo jiné uvedl, že podle ustanovení § 243 písm. a/ o. s. ř. nelze odložit vykonatelnost rozhodnutí odvolacího soudu, které dovolatel předtím splnil dobrovolně. K otázce vzniku závažné újmy v tomto případě dovolací soud uzavřel, že jinak řečeno, „závažnou újmu“, jež mu má vzniknout výkonem rozhodnutí nebo exekucí, si dovolatel „přivodil sám“ tím, že podle exekučního titulu (napadeného rozhodnutí odvolacího soudu) plnil dobrovolně. Uvedený závěr lze použít i v projednávané věci, neboť žalobce již před rozhodnutím dovolacího soudu dobrovolně částku nákladů řízení uhradil. Za této situace odklad vykonatelnosti postrádá praktický smysl. Nejvyšší soud proto návrh dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu zamítl jako nedůvodný; aniž se zabýval naplněním předpokladu, zda je pravděpodobné, že dovolání bude úspěšné, ve smyslu citovaného usnesení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 10. 2023
JUDr. Robert Waltr předseda senátu
8. Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. pro řešení otázky, zda při stanovení obvyklé ceny pozemku má znalec zohlednit plantáž vánočních stromků rostoucích na pozemku, jež dosud nebyla v rozhodovací praxi občanskoprávního a obchodního kolegia dovolacího soudu v dovoláním vymezených souvislostech vyřešena. Dovolání je důvodné. 9. Podle § 505 o. z. součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. 10. Podle § 507 o. z. je součástí pozemku rostlinstvo na něm vzešlé. 11. Zákon nikterak nerozlišuje, zda se jedná o porost trvalý či nikoliv. Podstatné je jeho spojení s povrchem, charakter rostlinstva je naopak nerozhodný (viz komentář k § 507 in MELZER, F., TÉGL P. a kolektiv: Občanský zákoník – velký komentář. Svazek III., § 419–654. Praha: Leges, 2014, s. 334, marg. č. 4; obdobně též PETROV, J., VÝTISK, M., BERAN, V. a kolektiv: Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 563, marg. č. 2). K uvedenému závěru ostatně dospěl i odvolací soud. Jestliže tedy stromky představovaly součást pozemku, který byl v rámci exekučního řízení vydražen, a vlastnictví k němu přešlo na jinou osobu, žalobce pozbyl vlastnictví nikoliv pouze k pozemku, ale také ke stromkům. V souladu s ustanovením § 335a odst. 2 o. s. ř. je ani nebylo možné coby součást nemovité věci samostatně postihnout výkonem rozhodnutí prodejem movitých věcí (viz SVOBODA, K. a kolektiv. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 1527 - 15288, marg. č. 2 a 4). Předmětem výkonu rozhodnutí tak stromky mohly být pouze společně s pozemkem. Jestliže dle § 507 o. z. je rostlinstvo součástí pozemku, nemůže být ve smyslu § 505 o. z. rostlinstvo od pozemku odděleno, aniž by tím byl pozemek znehodnocen. Z právě uvedeného tak vyplývá, že přítomnost rostlinstva má vliv na cenu pozemku, což je třeba zohlednit při jeho oceňování. 12. Klíčová je tedy otázka, zda měla žalovaná povinnost stromky ocenit. Odvolací soud uzavřel, že nikoliv, neboť dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), se při určování ceny pozemku výslovně zohledňují pouze tam specifikované trvalé porosty, a zohlednění dočasných porostů se tedy nepředpokládá. S tímto závěrem se však dovolací soud neztotožňuje. Dle důvodové zprávy má zákon o oceňování majetku obecnou povahu a stanoví základní způsoby oceňování nejen nemovitostí, ale i ostatních druhů majetku. Předmětem jeho úpravy je určování hodnoty všech věcí ve smyslu občanského práva, tedy služeb a majetku. Pojem „majetek“ je legislativní zkratkou pro věci, práva a jiné majetkové hodnoty (viz komentář k § 1 in POLÁK, P. a kolektiv. Zákon o oceňování majetku. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2021. Dostupný v Systému ASPI). To, že zákon výslovně hovoří o některých druzích majetku, zatímco o jiných mlčí, nelze vykládat tak, že na druhou skupinu nemá být aplikován. Ostatní věci (především půjde o věci movité), o nichž zákon výslovně nehovoří, se dle § 2 oceňují cenou obvyklou, nestanoví-li zákon něco jiného. Není tedy důvod, aby stromky pěstované na zemědělském pozemku, které nelze podřadit kategorii trvalých porostů, nebylo možné ocenit jejich obvyklou cenou a tu pak zahrnout do ceny pozemku, obzvláště v situaci, kdy jsou pěstovány za účelem prodeje jako stromky vánoční. Opačný výklad by se vzhledem k faktu, že žalobce v důsledku dražby pozbyl vlastnické právo k těmto stromkům a toto právo naopak nabyl vydražitel, jevil být v rozporu s ústavní ochranou vlastnického práva (čl. 11 Listiny základních práv a svobod) a se zásadami spravedlnosti. 13. Odvolací soud v odůvodnění svého rozsudku uvedl, že požadavek na ocenění stromků nelze dovodit ani ze znaleckého úkolu, který požadoval ocenění toliko pozemků a jejich příslušenství. Uvedená formulace vychází ze znění § 336 odst. 1 o. s. ř., podle nějž po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud ustanoví znalce, kterému uloží, aby ocenil nemovitou věc a její příslušenství cenou obvyklou. Naproti tomu § 335a odst. 2 o. s. ř. říká, že nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje na nemovitou věc se všemi jejími součástmi a příslušenstvím; to platí i o movitých věcech, které jsou příslušenstvím nemovité věci. Vztahuje-li se tedy nařízení výkonu rozhodnutí na nemovitou věc se všemi jejími součástmi a příslušenstvím, je třeba § 336 o. s. ř. vykládat v souvislosti s § 335a odst. 2 o. s. ř. a § 505 o. z., neboť úmyslem zákonodárce nepochybně nebylo součásti nemovité věci z ocenění vyjmout. Pokud má být oceněno i příslušenství věci, není logické, aby tomu v případě součásti věci, u níž se předpokládá těsnější spojení s věcí hlavní, bylo opačně. 14. Námitku žalované, že výraz „vzešlé“ použitý v § 507 o. z. neumožňuje za součást pozemku považovat porosty, které byly na pozemek přesazeny, neshledal dovolací soud důvodnou. Není žádný rozumný důvod rozlišovat pro účely ocenění pozemku, jestli porosty na něm „vzešly“ ze semen, anebo ze sazenic přesazených z jiného pozemku. Navíc by v praxi bylo mnohdy takové rozlišení obtížné, popřípadě nemožné. 15. Jelikož odvolací soud nesprávně posoudil otázku, zda má znalec při stanovení obvyklé ceny pozemku zohlednit plantáž vánočních stromků rostoucích na tomto pozemku, Nejvyšší soud jeho rozsudek zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 243e odst. 1, 2 o. s. ř.). 16. V dané věci bude nutné posoudit, zda měla žalovaná pro ocenění stromků patřičné oprávnění v příslušném oboru a odvětví ve smyslu tehdy účinné vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 123/2015 Sb., kterou se stanoví seznam znaleckých oborů a odvětví pro výkon znalecké činnosti. Pokud by žalovaná uvedené oprávnění měla, dopustila by se neoceněním stromků porušení povinnosti vykonávat znaleckou činnost řádně vyplývající z ustanovení § 8 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících (nikoliv tedy § 28 odst. 5 zákona č. 254/2019 Sb., jak mylně uvedl soud prvního stupně, neboť ten v době vypracování znaleckého posudku žalované nebyl účinný). Obrana žalované, že takové oprávnění neměla, se však nejeví přesvědčivá již s ohledem na závěry znaleckého posudku Ing. Michala Spousty, Ph.D., který pozemky bez obtíží ocenil včetně porostu vánočních stromků. I kdyby však žalovaná oprávnění ocenit stromky neměla, bylo její povinností na to ve znaleckém posudku upozornit, protože oceněním pozemku bez porostů nesplnila zadání a vyvolala dojem, že pozemek je náležitě oceněn, ač tomu tak ve skutečnosti nebylo. 17. Právní názor uvedený v tomto rozsudku je závazný. V dalším řízení se odvolací soud bude zabývat otázkou, zda se žalovaná při zpracování znaleckého posudku dopustila protiprávního jednání a dospěje-li ke kladnému závěru, posoudí otázku vzniku nároku na náhradu škody z hlediska všech jejích předpokladů. V novém rozhodnutí o věci soud rozhodne nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§ 243g odst. 1 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 3. 2024
JUDr. Robert Waltr předseda senátu