25 Cdo 2099/2001
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobců A/ P. Ch., a B/ A.
Ch., proti žalovaným 1/ M. K., a 2/ O. K., o 643.714,60 Kč s příslušenstvím,
vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 7 C 125/99, o dovolání žalovaných
proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. dubna 2001, č. j. 25 Co
47/2001 - 223, t a k t o :
Dovolání žalovaných se o d m í t á.
Mezitímním rozsudkem ze dne 15. 11. 2000, č. j. 7 C 125/99 - 178,
Okresní soud v Kladně rozhodl, že „základ nároku uplatněného žalobci vůči
žalovaným na slevu z titulu odpovědnosti za vady a na náhradu škody způsobené
vadami prodané věci je dán“ s tím, že rozhodnutí o výši nároku a o nákladech
řízení se zůstavuje rozsudku konečnému, a dále zamítl návrh žalobců, aby soud
uložil žalovaným povinnost zaplatit jim 24.736,20 Kč jako úhradu nutných
nákladů v souvislosti s uplatněním práv z odpovědnosti za vady.
K odvolání žalobců i žalovaných Krajský soud v Praze rozsudkem ze
dne 25. 4. 2001, č. j. 25 Co 47/2001 - 223, rozsudek soudu prvního stupně
potvrdil (ve výroku I. v tom správném znění, že „základ nároku žalobců je dán“)
a zamítl návrh žalovaných na připuštění dovolání.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní
prostřednictvím svého zástupce dovolání, které bylo k poštovní přepravě předáno
dne 14. 9. 2001.
Žalobci ve svém písemném vyjádření k dovolání navrhli, aby dovolání
bylo jako opožděně podané odmítnuto.
Podle ustanovení části dvanácté, hlavy I, bodu 17 zákona č. 30/2000
Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím
odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001)
nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů
projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle
občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000).
Protože rozsudek odvolacího soudu byl vydán dne 25. 4. 2001 po
řízení provedeném podle občanského soudního řádu ve znění před novelou
provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., tedy podle předpisu dosavadního, Nejvyšší
soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) dovolání projednal a rozhodl o něm podle
dosavadních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před
1. 1. 2001 - dále jen „o.s.ř.“), a to včetně vymezení běhu lhůty k podání
dovolání. Po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně.
Podle ustanovení § 240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat
dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu,
který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení § 240 odst. 2 o.s.ř.
zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout; lhůta je však zachována,
bude-li dovolání podáno ve lhůtě u dovolacího nebo odvolacího soudu.
Podle ustanovení § 57 odst. 2 o.s.ř. lhůty určené podle týdnů,
měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se
dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci,
posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek,
je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle ustanovení §
57 odst. 3 o.s.ř. lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u
soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.
Z obsahu spisu - zejména dokladu o doručení rozsudku odvolacího
soudu - plyne, že zástupci žalovaných byl rozsudek Krajského soudu v Praze ze
dne 25. 4. 2001, č. j. 25 Co 47/2001 - 223, doručen dne 24. 7. 2001, a zástupci
žalobců (podle otisku denního razítka pošty o doručení zásilky a podle zprávy
poštovního úřadu P. 86, K. 1) rovněž dne 24. 7. 2001 (úterý). Tohoto dne tedy
rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci, takže lhůta k podání dovolání
uplynula dnem 24. 8. 2001 (pátek). Dovolání žalovaných proti tomuto rozsudku
bylo předáno k poštovní přepravě dne 14. 9. 2001.
Z uvedeného je zřejmé, že žalovaní podali dovolání po uplynutí zákonné
jednoměsíční lhůty. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) proto
dovolání podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. pro opožděnost
odmítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. prosince 2001
JUDr. Olga Puškinová, v.r.
předsedkyně senátu