25 Cdo 2277/2018-180
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřenou členkou senátu JUDr. Ivou
Suneghovou v právní věci žalobce: M. V., proti žalovanému: T. V., advokát se
sídlem Huťská 1383, Kladno, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Berouně
pod sp. zn. 7 C 131/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v
Praze ze dne 21. 3. 2018, č. j. 31 Nc 1149/2018-154, takto:
Řízení o dovolání žalobce se zastavuje.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Žalobce napadl usnesení ze dne 21. 3. 2018, č. j. 31 Nc 1149/2018-154, jímž
Krajský soud v Praze rozhodl o námitce podjatosti, kterou žalobce v řízení
vedeném u Okresního soudu v Berouně vznesl vůči soudkyni Mgr. Kristině
Pavlisové, podáním označeným jako dovolání, ačkoli podle ustanovení § 236 odst.
1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pouze pravomocná rozhodnutí odvolacího
soudu, pokud to zákon připouští.
Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen,
rozhodne nadřízený soud v senátě.
Pojem „nadřízený soud“ vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů,
nikoliv ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat
nelze.
Jak vyplývá z ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř., funkční příslušnost pro
projednání dovolání proti rozhodnutí nadřízeného soudu (§ 16 odst. 1 o. s. ř.)
není občanským soudním řádem upravena. Jestliže rozhodnutí Krajského soudu v
Praze o námitce podjatosti není rozhodnutím odvolacího soudu, ale nadřízeného
soudu, nemůže být ani podání žalobce projednáno jako dovolání (viz též usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2001, sp. zn. 28 Cdo 1335/2001).
Nejvyšší soud proto řízení z důvodu nedostatku své funkční příslušnosti jako
neodstranitelného nedostatku podmínky řízení podle ustanovení § 243b a § 104
odst. 1 věty první o. s. ř. zastavil.
Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. 6. 2018
JUDr. Iva Suneghová
pověřená členka senátu