Usnesením ze dne 23. 3. 2015, č. j. 21 c 11/2015-44, Okresní soud v Hradci
Králové nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků, neboť již ze
samotných skutkových tvrzení žalobce je zřejmé, že jeho žalobě nemůže být
vyhověno. Pro zřejmé bezúspěšné uplatňování práva tak nejsou splněny podmínky
pro přiznání osvobození od soudních poplatků.
K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích
usnesením ze dne 30. 4. 2015, č. j. 19 Co 124/2015-55, potvrdil usnesení soudu
prvního stupně. Žalobce svůj nárok zdůvodňuje tvrzením, že žalovaný jako soudce
krajského soudu mu měl svým rozhodnutím způsobit škodu, psychickou, zdravotní a
majetkovou újmu. S poukazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003,
sp. zn. 28 Cdo 1523/20002, odvolací soud uvedl, že nelze připustit žalobu na
náhradu škody pro obsah vydaného rozhodnutí proti orgánu, který je povolán
takové rozhodnutí učinit, nápravě tu slouží opravné prostředky proti
rozhodnutí, navíc při řešení otázky pasivní legitimace by bylo třeba postupovat
analogicky podle zákona č. 82/1998 Sb. a pasivně legitimován není soudce.
Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání a požádal o ustanovení zástupce z
řad advokátů pro dovolací řízení.
Podle ust. § 30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl
soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho
žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že
může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.
Podle ust. § 30 odst. 2 o. s. ř. vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo
jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem
(notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce
z řad advokátů.
Podle ust. § 138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat
účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry
účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění
práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze
výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být
odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé
řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o
osvobození se však nevracejí.
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o
dovolání proti usnesení odvolacího soudu, posoudí pak přímo Nejvyšší soud jako
soud dovolací. Nejsou-li splněny podmínky pro ustanovení zástupce pro dovolací
řízení, je to důvodem k jeho zastavení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne
8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015.).
V daném případě dospěl Nejvyšší soud k závěru, že nejsou splněny předpoklady
pro to, aby byl dovolateli v dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad
advokátů, když v řízení uplatňuje zřejmě bezúspěšně právo.
O uplatnění zřejmě bezúspěšného práva se jedná zpravidla, je-li již ze
samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu
spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího
nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. Pro závěr, zda se jedná o
svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, platí v řízení před soudem
prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení stejná hlediska
(srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo
987/2013, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem
67/2014).
Rozhodovací činnost soudů je výkonem veřejné moci, proto je možné se proti
postupu soudu bránit žalobou proti České republice podle zákona č. 82/1998 Sb.,
o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo
nesprávným úředním postupem. Směřuje-li však žaloba přímo proti soudcům či
soudním funkcionářům, byla podána proti osobám, které nejsou ve sporu pasivně
legitimovány, a žaloba již jen z toho důvodu musí být zamítnuta (srov. např.
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2015. sp. zn. 25 Cdo 3121/2015).
Vzhledem k tomu, že v této věci je od počátku řízení zřejmé, že pro nedostatek
pasivní legitimace na straně žalované nemůže být žalobě vyhověno, jedná se o
zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, které podle § 138 odst. 1 věty první o. s.
ř. vylučuje, aby bylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků.
V situaci, že není důvod ustanovit dovolateli advokáta pro řízení o dovolání
proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně o
nepřiznání osvobození od soudních poplatků, není splněna podmínka povinného
zastoupení dovolatele dle ust. § 241 o. s. ř., Nejvyšší soud podle ust. § 241b
odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. září 2016
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu