U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně
JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní
věci žalobce P. Č., proti žalovanému JUDr. B. P., o náhradu škody, vedené u
Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 23 C 645/2009, o dovoláních
žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 4.
2010, č. j. 8 Co 764/2010-15, usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích
ze dne 17. 5. 2010, č. j. 23 C 645/2009-19, usnesení Vrchního soudu v Praze ze
dne 29. 7. 2010, č. j. Nco 132/2010-28, usnesení Krajského soudu v Českých
Budějovicích ze dne 27. 8. 2010, č. j. 8 Co 1393/2010-32 a usnesení Okresního
soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 1. 2011, č. j. 23 C 645/2009-42, takto:
I. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 4.
2010, č. j. 8 Co 764/2010-15, se odmítá.
II. Řízení o dovolání proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze
dne 17. 5. 2010, č. j. 23 C 645/2009-19, proti usnesení Vrchního soudu v Praze
ze dne 29. 7. 2010, č. j. Nco 132/2010-28, proti usnesení Krajského soudu v
Českých Budějovicích ze dne 27. 8. 2010, č. j. 8 Co 1393/2009-32, a proti
usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 1. 2011, č. j. 23 C
645/2009-42, se zastavují.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Žalobce podal dovolání proti usnesení ze dne 7. 4. 2010, č. j. 8 Co
764/2010-15, jímž Krajský soud v Českých Budějovicích potvrdil usnesení
Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 3. 2010, č. j. 23 C
645/2009-8, o nepřiznání osvobození žalobce od soudního poplatku a zamítnutí
jeho návrhu na ustanovení zástupce; dále proti usnesení ze dne 17. 5. 2010, č.
j. 23 C 645/2009-19, jímž Okresní soud v Českých Budějovicích odmítl podání
žalobce ze dne 16. 11. 2009 postupem podle ustanovení § 43 odst. 2 o. s. ř. pro
neodstranění vad podání, proti usnesení ze dne 27. 8. 2010, č. j. 8 Co
1393/2010-32, jímž Krajský soud v Českých Budějovicích toto rozhodnutí
potvrdil, a proti usnesení ze dne 29. 7. 2010, č. Nco 132/2010-28, jímž Vrchní
soud v Praze rozhodl, že soudci Krajského soudu v Českých Budějovicích nejsou
vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. 8 Co 1393/2010;
a proti usnesení ze dne 28. 1. 2011, č. j. 23 C 645/2009-42, jímž Okresní soud
v Českých Budějovicích zamítl opětovný návrh žalobce na ustanovení zástupce.
Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěl k závěru, že dovolání proti usnesení
Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 4. 2010, č. j. 8 Co
764/2010-15, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný
prostředek přípustný. Jde totiž o usnesení odvolacího soudu týkající se
osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce. Přípustnost
dovolání proti takovému rozhodnutí není dána ani podle ustanovení § 237 o. s.
ř. (nejde o rozhodnutí ve věci samé) ani podle ustanovení § 238, § 238a o. s.
ř. (nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou zde taxativně vyjmenovány) a nejde
konečně o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v § 239 o. s. ř.
(srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 5. 2002, sp. zn. 25 Cdo
316/2002, publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, sv. 17,
pod C 1213). Nejvyšší soud ČR proto dovolání podle § 243b odst. 5 věty první a
§ 218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž se mohl zabývat námitkami dovolatele.
Rozhodnutí o dovolání proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze
dne 17. 5. 2010, č. j. 23 C 645/2009-19, proti usnesení Vrchního soudu v Praze
ze dne 29. 7. 2010, č. j. Nco 132/2010-28, a proti usnesení Okresního soudu v
Českých Budějovicích ze dne 28. 1. 2011, č. j. 23 C 645/2009-42, brání
nedostatek podmínek dovolacího řízení.
V souladu s ustanovením § 236 o. s. ř. je dovoláním možno napadnout pravomocná
rozhodnutí odvolacího soudu pouze v případech, v nichž to zákon připouští.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí
odvolacího soudu (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). Usnesení Okresního soudu v Českých
Budějovicích ze dne 17. 5. 2010, č. j. 23 C 645/2009-19, a ze dne 28. 1. 2011,
č. j. 23 C 645/2009-42, která byla dovoláním napadena, jsou však rozhodnutími
soudu prvního stupně. Opravným prostředkem proti takovému rozhodnutí je zásadně
odvolání.
Napadá-li žalobce dovoláním usnesení Vrchního soudu v Praze dne 29. 7. 2010, č.
j. Nco 132/2010-28, týkající se vyloučení soudců z projednávání a rozhodování
věci, jde o rozhodnutí Vrchního soudu v Praze jako soudu nadřízeného. Pojem
„nadřízený soud“, je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné
příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů,
nikoli ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat
nelze (srov. též stanovisko pléna Nejvyššího soudu z 27. června 1996, Plsn
1/96, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 8, ročník 1996,
pod pořadovým číslem 48). Rozhoduje-li tedy vrchní soud o vyloučení soudců
krajského soudu, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacím; vydání
takového rozhodnutí ostatně žádné rozhodnutí soudu prvního stupně, jež
by bylo možno napadnout odvoláním, nepředchází
(srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 7. 2001, sp. zn. 25 Cdo 1051/2001,
publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 7, ročník 2001, pod
C 623).
Občanský soudní řád výslovně neupravuje funkční příslušnost soudu pro
projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proto je nedostatek
funkční příslušnosti neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov.
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003,
uveřejněné pod číslem 47/2006 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).
Pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení Nejvyšší soud řízení o
dovoláních žalobce proti uvedeným rozhodnutím zastavil (§ 104 odst. 1 ve
spojení s § 243c odst. 1 o. s. ř.).
Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být
dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem.
Podle § 241 odst. 2 o. s. ř. odstavec 1 neplatí, a) je-li dovolatelem fyzická
osoba, která má právnické vzdělání, b) je-li dovolatelem právnická osoba, stát,
obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená v § 21,
21a, anebo v § 21b, která má právnické vzdělání. Podle odst. 4 dovolání musí
být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem,
notářem nebo osobou uvedenou v § 21, 21a, 21b, anebo v § 26a odst. 3, která má
právnické vzdělání.
Pro podání dovolání, které je mimořádným opravným prostředkem, zákon stanoví
požadavek, aby účastník řízení, který podává dovolání, měl buď sám právnické
vzdělání, nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána
poskytovat právní pomoc. Ustanovení § 241 o. s. ř. představuje zvláštní
podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejího
splnění nelze o dovolání rozhodnout.
V posuzované věci žalobce podal dovolání proti usnesení odvolacího soudu, aniž
byl při tomto úkonu zastoupen advokátem, a nebylo prokázáno (ani tvrzeno), že
by sám měl právnické vzdělání. Jeho žádosti o ustanovení zástupce pro dovolací
řízení nebylo vyhověno (usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne
28. 1. 2011, č. j. 23 C 645/2009-42). Usnesením Okresního soudu v Českých
Budějovicích ze dne 4. 5. 2011, č. j. 23 C 645/2009-55, byl žalobce vyzván, aby
si ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto usnesení zvolil právního zástupce -
advokáta a předložil jím doplněné dovolání s poučením, že pokud tak neučiní,
bude dovolací řízení zastaveno. Žalobce si však v takto určené lhůtě ani
dodatečně advokáta pro dovolací řízení nezvolil a nedostatek povinného
zastoupení tak ani dodatečně neodstranil, ačkoliv byl poučen o povinném právním
zastoupení v dovolacím řízení i o důsledcích nesplnění této podmínky.
Nejvyšší soud proto podle § 243c odst. 1 a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř.
řízení o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích
ze dne 27. 8. 2010, č. j. 8 Co 1393/2010-32, zastavil pro nedostatek podmínky
dovolacího řízení.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty
první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 věty první a § 146 odst. 1 písm. c), odst.
3 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. října 2011
JUDr. Marta Škárová, v. r.
předsedkyně senátu