25 Cdo 3693/2023-343
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně: RERASTARI HOLDINGS LIMITED, registrační číslo HE 342031, se sídlem Agias Elenis 6, 1060 Nicosia, Kyperská republika, zastoupená JUDr. Tomášem Rybářem, Ph.D., advokátem se sídlem Purkyňova 2121/3, 110 00?Praha, proti žalované: GEOSYNTAX ALFA a.s., IČO 28137302, se sídlem Kaprova 42/14, 110 00?Praha 1, zastoupená Mgr. Janem Burešem, advokátem se sídlem Na Příkopě 859/22, 110 00?Praha 1, o 41 250 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 60 C 29/2017, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2023, č. j. 16 Co 134/2023-319, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti tohoto rozsudku, takto:
Návrh žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2023, č. j. 16 Co 134/2023-319, se zamítá.
1. Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 1. 6. 2022, č. j. 60 C 29/2017-244, uložil žalované povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni 41 250 000 Kč s příslušenstvím (výrok I) a náhradu nákladů řízení 2 973 917,60 Kč (výrok II).
2. K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. 6. 2023, č. j. 16 Co 134/2023-319, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve
vyhovujícím výroku o věci samé (výrok I), ve výroku o náhradě nákladů řízení jej změnil pouze tak, že její výše činí 2 419 435,10 Kč, jinak jej v tomto výroku potvrdil (výrok II) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení 221 865,60 Kč (výrok III).
3. Rozsudek odvolacího soudu v celém jeho rozsahu napadla žalovaná dovoláním, jehož přípustnost ve smyslu § 237 o. s. ř. spatřuje v řešení otázky hmotného a procesního práva, která má být dovolacím soudem posouzena jinak, a to zda je podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 skutečnou škodou i dluh, který ještě nebyl splacen. Tento závěr konstantní judikatury, kterou v dovolání cituje, považuje dovolatelka za nadále neudržitelný z důvodů v dovolání uvedených. Odklon od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu pak spatřuje v závěru odvolacího soudu, že pod pojem „práva spojená s akciemi“ lze podřadit i právo na vydání zastavených akcií za účelem rubopisu a jejich převodu na třetí osoby, v důsledku čehož soud nesprávně dovodil, že protiprávní jednání žalobkyně je porušením smluvní povinnosti uvedené v zástavní smlouvě, nikoliv porušením povinnosti zákonné. V tomto závěru odvolacího soudu pak dovolatelka spatřuje otázku v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nevyřešenou.
Dovolatelka navrhla zrušení napadeného rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení. Současně navrhla odklad vykonatelnosti rozsudku s ohledem na výše uvedené důvody a s ohledem na jeho zcela zásadní dopad do její majetkové sféry. Je přesvědčena, že v daném případě je odklad vykonatelnosti zcela na místě, když případným výkonem rozhodnutí nebo exekucí rozsudku by jí hrozila závažná újma.
4. Podle § 243 písm. a) o. s. ř. může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
5. Odklad vykonatelnosti je výjimkou ze zásady, že rozhodnutí odvolacího soudu je po doručení účastníkům pravomocné a po uplynutí lhůty k plnění vykonatelné, proto by měl být povolen jen ve výjimečných případech a ze závažných důvodů. Nejvyšší soud vysvětlil v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, (ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17), že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo nařídit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí.
6. Na podkladě shora stanovených kritérií Nejvyšší soud uzavírá (v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že dovolání žalované nemá vady, které by bránily pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné subjektivně i objektivně (pro dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti uvedených v § 238 o. s. ř.), podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí (exekuci), a případný odklad vykonatelnosti se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Zbývá posoudit, zda je splněno i kritérium hrozící závažné újmy.
7. K tomu, aby dovolací soud mohl závažnost újmy posoudit, musí dovolatel uvést potřebná tvrzení a označit či předložit k jejich prokázání důkazy, ledaže je závažnost hrozící újmy zřejmá přímo z obsahu spisu. Žalovaná však svůj návrh na odklad vykonatelnosti odůvodnila pouze tím, že případným výkonem rozhodnutí nebo exekucí napadeného rozsudku by jí hrozila závažná újma, avšak toto své tvrzení nijak nezdůvodnila, neuvedla své majetkové poměry ani jiné skutečnosti, z nichž by bylo možno hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí dovodit. Skutečnosti odůvodňující odklad vykonatelnosti se nepodávají ani z obsahu spisu. Ve spise je sice založeno prohlášení žalované o majetkových poměrech z března 2023 (č.l. 307), z něhož vyplývá, že žalovaná nemá žádný majetek ani účet, což je dokládáno výpisem z účtu z roku 2016 s mínusovým zůstatkem, avšak tyto údaje jsou více než rok staré. Navíc žalovaná zaplatila soudní poplatek z dovolání, což svědčí o tom, že finanční prostředky má. Za této situace nelze dospět k závěru, že jí v současné době reálně hrozí závažná újma na jejích právech, neboť toto své tvrzení nedoložila.
8. Jestliže podání včasného a projednatelného dovolání nezakládá možnost automatického odkladu vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu a dovolatelka neprokázala závažnost hrozící újmy, nejsou podmínky pro odklad vykonatelnosti splněny.
9. Z těchto důvodů Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání směřujícím proti rozhodnutí ve věci samé) návrh žalované na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodný zamítl [§ 243 písm. a) o. s. ř.]. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 4. 2024
JUDr. Hana Tichá předsedkyně senátu