25 Cdo 50/2022-380
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Hanou Tichou v právní věci žalobkyně: D. K., narozená XY, bytem XY, proti žalovaným: 1. Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429, se sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2, a 2. Česká republika – Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7, o 5 000 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 237/2018, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2021, č. j. 54 Co 393/2021-331, ve spojení s opravným usnesením ze dne 5. 11. 2021, č. j. 54 Co 393/2021-336, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Městský soud v Praze k odvolání žalobkyně usnesením ze dne 25. 10. 2021, č. j. 54 Co 393/2021-331, ve znění opravného usnesení ze dne 5. 11. 2021, č. j. 54 Co 393/2021-336, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 28. 6. 2021, č. j. 15 C 237/2018-277, ve znění opravného usnesení ze dne 18. 8. 2021, č. j. 15 C 237/2018-298, kterým tento soud zastavil řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2020, sp. zn. 54 Co 291/2020-207, pro nezaplacení soudního poplatku z dovolání.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v němž znovu požádala o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení. O této žádosti rozhodl přímo dovolací soud usnesením ze dne 14. 3. 2022, č. j. 25 Cdo 50/2022-356 tak, že osvobození od soudních poplatků žalobkyni nepřiznal a vyzval ji k zaplacení soudního poplatku z dovolání ve výši 4 000 Kč. Současně ji poučil, že nebude-li do 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek zaplacen, bude dovolací řízení zastaveno. Tato výzva byla žalobkyni doručena 4. 4. 2022. Ve stanovené lhůtě žalobkyně soudní poplatek nezaplatila, pouze podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 14. 4. 2022 znovu požádala o osvobození od soudních poplatků.
Nejvyšší soud o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Podáním dovolání vznikla žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek z dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, dále jen „zákon o soudních poplatcích“)], který činí podle položky č. 23 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků 4 000 Kč. Přestože byla žalobkyně k zaplacení soudního poplatku řádně vyzvána i poučena o následcích jeho nezaplacení, poplatek nezaplatila, proto dovolací soud řízení o dovolání žalobkyně proti napadenému usnesení podle § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil.
Dalším návrhem žalobkyně na osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení se již dovolací soud nezabýval, neboť v žádosti neuvedla žádné nové skutečnosti o svých majetkových poměrech (k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2014, sp. zn. 22 Cdo 1939/2014).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 4. 2022
JUDr. Hana Tichá předsedkyně senátu