25 Cdo 5453/2015
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci
žalobce Z. K., zastoupeného opatrovnicí G. K., právně zast. JUDr. Marií
Cilínkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Bolzanova 1615/1, proti žalovanému
JUDr. J. J. S., zastoupenému JUDr. Radimem Kuchtou, advokátem se sídlem v Brně,
Příkop 6, o náhradu škody, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 31 C
164/2011, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10.
6. 2015, č. j. 44 Co 307/2014-165, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 10. 6. 2015, č. j. 44 Co 307/2014-165,
se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení.
Městský soud v Brně mezitímním rozsudkem ze dne 17. 2. 2014, č. j. 31 C
164/2011-125, rozhodl, že nárok žalobce na náhradu škody proti žalovanému je
dán ze 40 %. Vyšel ze zjištění, že žalobce utrpěl úraz na stavbě pádem z výšky
cca 6 m, když při přepravě materiálu na plošinovém výtahu se přetrhlo tažné
lano výtahu. Bylo prokázáno, že žalovaný jako majitel nemovitosti umožnil
žalobci (i dalším osobám, které pracovaly na rekonstrukci jeho zámku) užívání
plošiny stavebního výtahu, kterou sám zhotovil svépomocí. Tvrzení žalovaného,
že žalobci zakázal použití plošiny, bylo provedenými důkazy vyvráceno a soud
uzavřel, že žalovaný věděl a byl srozuměn s tím, že žalobce používá plošinu.
Plošina nesplňovala požadavky ČSN a nebyl respektován zákaz dopravy osob
stavebním plošinovým výtahem; výtah byl běžně používán jak osobně žalovaným k
přepravě ze dvora do jednotlivých pater zámku, tak i dalšími pomocníky na
stavbě ke své přepravě i k přepravě stavebního materiálu. Již samotné umožnění
použít plošinu, která nesplňuje požadavky ČSN, soud považoval za porušení
obecné prevenční povinnosti podle § 415 obč. zák., které je v příčinné
souvislosti se vznikem škody na zdraví žalobce. Soud dovodil, že také žalobce
porušil prevenční povinnost tím, že bez náležité bedlivosti umístil převážené
latě tak nevhodně, že se vzpříčily a přetrhlo se lano. Podíl žalobce na vzniklé
škodě stanovil soud v rozsahu 60 %.
K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 10. 6. 2015, č. j.
44 Co 307/2014-165, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu v celém
rozsahu zamítl, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze skutkového stavu
zjištěného soudem prvního stupně a konstatoval, že žalovaný sice umožnil svým
pomocníkům užívat i k osobní přepravě výtahovou plošinu, která nesplňovala
bezpečnostní ani technické požadavky, avšak tyto nedostatky nezpůsobily škodu
na zdraví žalobce, neboť z provedeného dokazování vyplynulo, že příčina pádu
stavební plošiny nespočívala v technických nedostatcích či zatížení plošiny
vahou osoby žalobce a převáženého nákladu, ale nevhodným umístěním převážených
latí a jejich vzpříčením o konstrukci výtahové šachty. Dřevěné latě do výtahu
umístil žalobce a sám zvolil tento způsob přepravy. Poškození zdraví žalobce je
proto výlučně v příčinné souvislosti s jeho vlastním neopatrným jednáním při
přepravě nákladu, kdy při běžné opatrnosti, kterou bylo možno u něj očekávat,
by k úrazovému ději dojít nemohlo. Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním z důvodu nesprávného
právního posouzení s tím, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací
praxe dovolacího soudu. Namítá, že úvaha odvolacího soudu o výlučném zavinění
poškozeného je zjevně nepřiměřená okolnostem konkrétního případu. Ve smyslu
judikatury Nejvyššího soudu (25 Cdo 1054/2007) při rozhodování o poměrném
rozdělení škody mezi škůdce a poškozeného je třeba zvažovat veškeré příčiny,
které vedly ke škodě, odvolací soud však nevzal v úvahu pochybení na straně
žalovaného, když dospěl k závěru, že nedostatky stavební plošiny nebyly ani
jednou z příčin poškození jeho zdraví, s čímž dovolatel nesouhlasí. Uvádí, že
žalovaný dal na své stavbě k dispozici pracovníkům výtahovou plošinu, která
nesplňovala bezpečnostní normy, její ovládání bylo přístupné pouze zevnitř, a
ačkoliv není povoleno přepravovat kromě nákladu i osoby, nebylo zde žádné
upozornění o zákazu jízdy osob a dokonce sám žalovaný poučoval žalobce o
užívání výtahové plošiny. Dovolatel v této souvislosti poukazuje na řadu
rozhodnutí dovolacího soudu a navrhl, aby rozsudek Krajského soudu v Brně byl
změněn tak, že rozhodnutí Městského soudu v Brně ze dne 17. 2. 2014, č. j. 31 C
164/2011-125, se potvrzuje, popřípadě aby byl zrušen a věc vrácena k dalšímu
řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo
podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), zastoupeným advokátem ve smyslu § 241 o. s. ř., shledal, že dovolání
žalobce je přípustné pro řešení otázky právně relevantních okolností jakožto
příčin ve vztahu ke škodnému následku, jehož odškodnění je předmětem řízení. Vzhledem k ustanovení § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,
účinného od 1. 1. 2014, posuzuje se věc podle dosavadních předpisů, tedy podle
zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále
též jen „obč. zák.“), neboť k porušení právní povinnosti došlo před 1. 1. 2014. Podle § 441 obč. zák. byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese
škodu poměrně; byla-li způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám.
V rozsahu, v jakém sám poškozený přispěl ke škodlivému následku, je vyloučena
odpovědnost škůdce. Spočívají-li příčiny vzniku škody na obou stranách, je
třeba určit vzájemný vztah mezi jednáním či opomenutím poškozeného a porušením
povinností škůdce, za něž nese odpovědnost, a stanovit podíl odpovědnosti
každého z nich. Otázka existence příčinné souvislosti je otázkou skutkovou,
právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými
skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována. Zvažovat je třeba
veškeré příčiny, které se na vzniku škody podílely, přičemž příčinou vzniku
škody může být jen ta okolnost, bez níž by ke škodnému následku nedošlo, i když
nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž o jednu z příčin, avšak podstatnou, která
se spolupodílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde (např. rozsudek
Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2004, sp. zn. 25 Cdo 2360/2003).
V dané věci odvolací soud shledal výlučnou příčinu vzniku škody v neopatrném
jednání žalobce, který do výtahu nevhodně umístil převážené latě, které se
vzpříčily o konstrukci výtahové šachty, což vedlo k přetržení tažného lana a k
pádu stavební plošiny. S odvolacím soudem je třeba souhlasit v tom, že
technické nedostatky plošiny samy o sobě nezpůsobily její pád a že ani zatížení
vahou žalobce a převáženého nákladu pád nevyvolalo, avšak nelze přehlédnout, že
k poškození zdraví žalobce pádem plošiny by nemohlo dojít bez té okolnosti, že
spolu s nákladem se výtahem přepravoval i žalobce. Samotným pádem plošiny při
přepravě materiálu - nebýt toho, že se na plošině nacházel také žalobce – by k
poškození jeho zdraví nedošlo. Jestliže výtah byl konstruován tak, že výtahovou
plošinu nebylo možno ovládat zvnějšku, takže při přepravě nákladu musela být na
plošině přítomna obsluha výtahu, je zřejmé, že i způsob konstrukce a použití
stavební plošiny k účelu přepravy stavebního materiálu je tou okolností, bez
níž by k úrazu žalobce a poškození jeho zdraví nemohlo dojít. Není to tedy
výlučně jen jednání žalobce, jež vedlo k jeho úrazu, ale právě proto, že
přeprava materiálu bez přítomnosti obsluhy na plošině nebyla možná, se na
vzniku škody podílelo i strojní zařízení, jež neodpovídalo bezpečnostním
předpisům a k němuž měli přístup a možnost použití pracovníci na stavbě
žalovaného.
Protože odvolací soud při právním posouzení věci z hlediska příčin vzniku
škody opomenul jednu z rozhodných skutkových okolností, která vyšla za řízení
najevo, je dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. naplněn.
Z uvedených důvodů není správný právní názor odvolacího soudu na rozsah, v
jakém si žalobce způsobil škodu na zdraví sám. Nejvyšší soud proto rozsudek
odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 243e odst. 1 a 2 o.
s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný. V novém rozhodnutí o věci
bude rozhodnuto o náhradě nákladů řízení včetně dovolacího a znovu i o
nákladech původního řízení (§ 243g odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. července 2016
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu