U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra
Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Ivy Suneghové v právní věci
žalobce: P. B., proti žalovanému: J. Š., o náhradu škody za zdravotní a
psychickou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 31 C 36/2017,
o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 9. 2017,
č. j. 29 Co 350/2017-80, takto:
I. Žalobci se zástupce z řad advokátů neustanovuje.
II. Nejvyšší soud vyzývá dovolatele, aby ve lhůtě 20 dnů od doručení tohoto
usnesení odstranil nedostatek povinného zastoupení, a to tak, že předloží
Nejvyššímu soudu procesní plnou moc prokazující, že je v dovolacím řízení
zastoupen advokátem, případně doklad potvrzující, že má sám odpovídající
právnické vzdělání. V případě, že si dovolatel zvolí advokáta, je nutné, aby
advokát již podané dovolání v uvedené lhůtě podepsal, pokud se s ním ztotožnil,
nebo je nahradil podáním vlastním.
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 22. 9. 2017, č. j. 29 Co 350/2017-80,
bylo potvrzeno usnesení ze dne 31. července 2017, č. j. 31 C 36/2017-69, jímž
Obvodní soud pro Prahu 5 nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků a
zamítl jeho návrh na ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Odvolací soud se
ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce nesplňuje předpoklady pro
osvobození od soudních poplatků, neboť podané dovolání je zřejmě bezúspěšným
uplatňováním práva. Vzhledem k tomu, že žalobce nesplňuje předpoklady pro
osvobození od soudních poplatků podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř.,
nesplňuje ani podmínky pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle ustanovení
§ 30 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, aniž byl zastoupen advokátem.
Podle § 30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem
osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost
zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů.
Podle § 30 odst. 2 o. s. ř. vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li
o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem
(notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce
z řad advokátů.
Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi
zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a
nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva;
přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně,
jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem ani nemá sám
odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl
(ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) jeho žádosti o ustanovení
zástupce, je namístě, aby splnění předpokladů pro ustanovení advokáta pro
řízení o dovolání proti tomuto usnesení odvolacího soudu zhodnotil přímo
Nejvyšší soud jako soud dovolací. Postup, jímž by tuto otázku znovu hodnotil
soud prvního stupně, by – nesmyslně – vedl k neukončenému řetězci rozhodnutí o
(ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení, jež by ústila jen v potřebu
rozhodovat o dalších žádostech o ustanovení zástupce (srov. např. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014, nebo usnesení
téhož soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015, publikované pod č.
78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále též jen „Sbírka“).
V daném případě dospěl Nejvyšší soud k závěru, že nejsou splněny předpoklady
pro to, aby byl dovolateli v dovolacím řízení na jeho žádost ustanoven zástupce
z řad advokátů, když, jak ostatně uzavřely i soudy nižších stupňů, nesplňuje
podmínky pro osvobození od soudních poplatků, neboť v řízení jde o zřejmě
bezúspěšné uplatňování práva. Dovolací soud se ztotožnil se závěrem odvolacího
soudu, podle kterého žalobce uplatňuje své právo bezúspěšně, neboť již ze
samotných tvrzení účastníka a z obsahu spisu je bez dalšího nepochybné, že jeho
požadavku nemůže být vyhověno. Pro závěr o existenci důvodů pro přiznání
osvobození od soudních poplatků nesvědčí ani okolnost, známá dovolacímu soudu z
jeho činnosti, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu
podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak
využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných
prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval. Opakovaně i v
jím dalších zahajovaných řízeních v žalobě ani v řádných či mimořádných
opravných prostředcích neuvádí ani takové základní skutečnosti, z nichž by bylo
možné dovodit, čeho a z jakých důvodů se domáhá. Takové počínání lze pokládat
za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009,
sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K
obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud i v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn.
30 Cdo 1417/2016.
Jelikož dovolatel musí být podle ustanovení § 241 o. s. ř. zastoupen advokátem
a jeho žádosti o jeho ustanovení nebylo vyhověno, vyzval jej Nejvyšší soud, aby
nedostatek povinného zastoupení ve lhůtě dvaceti dnů od doručení usnesení
odstranil.
Nebude-li výzvě k odstranění nedostatku podmínky řízení ve stanovené lhůtě
vyhověno, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví (§ 241b odst. 2 a § 104 odst. 2
o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. ledna 2018
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu