25 Cdo 734/2025-242
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobce: O. V., zastoupený JUDr. Václavem Polomisem, advokátem se sídlem Randova 206, Klatovy, proti žalované: Mgr. Karolína Hájková, IČO 07931735, se sídlem Bratranců Veverkových 396, Pardubice, za vedlejšího účastenství na straně žalované: Generali Česká pojišťovna, a. s., IČO 45272956, se sídlem Spálená 75/16, Praha, zastoupená JUDr. Danielou Maršálkovou, advokátkou se sídlem Bílkova 4, Praha, o 683 412 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 15 C 107/2023, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 4. 12. 2024, č. j. 27 Co 220/2024-204,
Návrh žalobce na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 4. 12. 2024, č. j. 27 Co 220/2024-204, se zamítá.
Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 8. 1. 2024, č. j. 15 C 107/2023-129, zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal zaplacení 683 412 Kč s příslušenstvím, a uložil žalobci nahradit náklady řízení žalované ve výši 1 200 Kč a vedlejší účastnici 74 744 Kč. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 4. 12. 2024, č. j. 27 Co 220/2024-204, k odvolání žalobce rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a uložil žalobci nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 300 Kč a vedlejší účastnici 30 880,20 Kč. Žalobce podal proti rozsudku odvolacího soudu včasné dovolání a navrhl, aby dovolací soud odložil jeho vykonatelnost.
Uvedl, že požádal vedlejší účastnici o sjednání splátkového kalendáře, ta mu však nevyhověla. Výkonem rozhodnutí by žalobci hrozila závažná újma, neboť nemá žádné úspory, ze kterých by mohl hradit náklady řízení. Pokud by proti žalobci bylo vedeno exekuční řízení, došlo by k prodeji jeho nemovitých věcí, které jsou nadto předmětem zástavního práva. Jde o domov žalobce, o nějž by žalobce mohl být připraven. Vedlejší účastnice vyjádřila nesouhlas s odkladem vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku s poukazem na to, že žalobce v průběhu řízení tvrdil, že pronajímá obdobnou bytovou jednotku a jeho příjmy z tohoto pronájmu činí 48 492 Kč měsíčně.
Podle potvrzení realitní kanceláře, které žalobce založil k důkazu, činí výše měsíčního minimálního zisku z pronájmu jednotky v Ječné ulici 51 000 Kč. Měsíční příjem žalobce z pronájmu těchto dvou jednotek tedy dosahuje 100 000 Kč. Celková náhrada nákladů řízení činí 105 624 Kč, což odpovídá jednomu měsíčnímu příjmu žalobce z pronájmu. Podle § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo nařídit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).
Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn.
29 Cdo 78/2016; ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17). Z procesního spisu se podává, že žalobce v průběhu řízení žádal o osvobození od soudních poplatků pro odvolací řízení a tuto žádost soud prvního stupně usnesením ze dne 25. 4. 2024, č. j. 15 C 107/2023-157, zamítl, jelikož žalobce věrohodně nedoložil výši svých příjmů. Odvolací soud toto rozhodnutí usnesením ze dne 30. 5. 2024, č. j. 23 Co 178/2024-171, potvrdil s odůvodněním, že žalobcovo tvrzení o jeho měsíčních příjmech dosahujících jen 10 000 Kč, je v příkrém rozporu s jeho žalobními tvrzeními (o tom, že nemožností včasného pronájmu předmětné jednotky mu ušel zisk ve výši 48 492 Kč měsíčně v období od 1.
1. 2022 do 31. 11. 2022, jehož výši žalobce odvozoval z průměrné výše pronájmu obdobného bytu ve svém vlastnictví). Žalobce ve svých podáních uváděl, že měl ve své dispozici předmětnou bytovou jednotku od 20. 4. 2023 (kupní smlouva byla uzavřena 3. 3. 2023). Minimálně od druhé poloviny roku 2023 tak již měl a má možnost tuto jednotku pronajímat. Sám pak v průběhu řízení předložil listinné důkazy o tom, že průměrné nájemné obdobného bytu v dané lokalitě činí 49 000 – 51 000 Kč měsíčně. Vzhledem k těmto skutečnostem a k tomu, že žalobce nikterak nedoložil tvrzení, že by mu výkonem rozhodnutí hrozila závažná újma, dovolací soud dospěl k závěru, že předpoklady pro odložení výkonu dovoláním napadeného rozsudku nejsou splněny.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání směřujícím proti rozhodnutí ve věci samé) návrh žalobce na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodný zamítl [§ 243 písm. a) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 3. 2025
JUDr. Petr Vojtek předseda senátu