Nejvyšší soud Usnesení občanské

25 Cdo 790/2020

ze dne 2020-03-25
ECLI:CZ:NS:2020:25.CDO.790.2020.1

25 Cdo 790/2020-186

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl pověřenou členkou senátu JUDr. Hanou Tichou v právní věci

žalobce: P. R., narozený XY, bytem XY, proti žalovanému: P. H., narozený XY,

bytem XY, o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 36

C 186/2012, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12.

7. 2017, č. j. 3 Co 89/2016-126, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

žalobu zamítl. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání a požádal o

osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne 4. 10. 2016, č. j. 36 C

186/2012-111, nepřiznal Krajský soud v Praze žalobci osvobození od soudních

poplatků pro odvolací řízení. Toto usnesení bylo potvrzeno usnesením Vrchního

soudu v Praze ze dne 12. 7. 2017, č. j. 3 Co 89/2016-126.

Proti posledně citovanému usnesení podal žalobce dovolání, aniž byl zastoupen

advokátem.

Na výzvu Krajského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2019, č. j. 36 C 186/2012-174,

podle § 241b odst. 2 ve spojení s § 241 o. s. ř., jež obsahovala řádné poučení

o následcích nesplnění této výzvy, reagoval žalobce žádostí o prodloužení lhůty

k předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v dovolacím řízení s

tím, že o jeho ustanovení požádal Českou advokátní komoru. Na výzvu soudu k

předložení uvedené žádosti však žalobce již nereagoval.

Nejvyšší soud o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vzhledem k datu jeho

vydání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění

účinném do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen "o.

s. ř.").

Podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem,

jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele

nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání

dovolatele prokazující, nebyly předloženy. Dovolatel pak nedostatek povinného

zastoupení neodstranil, ač byl o procesních následcích nesplnění výzvy poučen.

Jeho žádost o ustanovení zástupce pro dovolací řízení byla pravomocně

zamítnuta, přičemž Nejvyšší soud již dříve neshledal důvody pro ustanovení

zástupce žalobci (srov. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2018, č.

j. 36 C 186/2012-153, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 14.

8. 2018, č. j. 3 Co 18/2018-162, a usnesením Nejvyššího soudu ze dne 29. 1.

2019, č. j.

25 Cdo 91/2019-172).

Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající

se účastníka řízení, bez jejíhož splnění nelze vydat - s výjimkou usnesení,

jímž se dovolací řízení pro tento nedostatek zastavuje - rozhodnutí, kterým se

řízení končí, a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes výzvu soudu prvního

stupně do dnešního dne nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 104 odst.

2, § 241b odst. 2 a § 243c odst. 3 o. s. ř. zastavil.

Tímto rozhodnutím se řízení nekončí; o náhradě případných nákladů tohoto

dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (§ 243b, § 151 odst. 1

o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 3. 2020

JUDr. Hana Tichá

pověřená členka senátu