25 Cdo 943/2025-184
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. PhDr. Filipa Havrdy a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobkyně: Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, IČO 47116617, se sídlem Pobřežní 665/21, 186 00 Praha 8, zastoupená JUDr. Tomášem Hlaváčkem, advokátem se sídlem Kořenského 1107/15, 150 00 Praha 5, proti žalované: VIFINA ALFA s. r. o., IČO 28612591, se sídlem Masná 188/5a, 602 00 Brno, zastoupená Mgr. Lubomírem Kinclem, advokátem se sídlem Čechyňská 361/16, 602 00 Brno, o zaplacení 170 999 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 31 C 106/2022, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. 8. 2024, č. j. 44 Co 155/2023-167, o návrhu žalované na odklad právní moci a vykonatelnosti tohoto rozsudku, takto:
Návrh žalované na odklad právní moci a vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. 8. 2024, č. j. 44 Co 155/2023-167, se zamítá.
1. Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 14. 4. 2023, č. j. 31 C 106/2022-120, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 170 999 Kč s příslušenstvím, náklady spojené s uplatněním pohledávky 1 200 Kč a náhradu nákladů řízení 70 752,20 Kč. K odvolání žalované Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 15. 8. 2024, č. j. 44 Co 155/2023-167, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně co do částky 170 999 Kč s příslušenstvím, změnil jej tak, že žalobu co do částky 1 200 Kč zamítl a žalované uložil povinnost nahradit náklady řízení před soudy obou stupňů 93 050,08 Kč.
2. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná včasné dovolání, v němž současně navrhla odklad právní moci a vykonatelnosti tohoto rozsudku. Podaný návrh odůvodnila okolnostmi zvláštního zřetele hodnými. Škodu nezpůsobila, vznik škody nemůže jít k její tíži a sama byla postupem třetí strany poškozena. Odkladem vykonatelnosti nebude dotčeno právo žádné třetí osoby a bude-li žalobkyně úspěšná, tak jí opožděným uhrazením žalované částky nevznikne, s ohledem na její postavení a ekonomickou sílu, žádná újma. Oproti tomu žalované může být způsobena značná škoda s komplikacemi zasahujícími do provozního cash flow.
3. Podle § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
4. Podle § 243 písm. b) o. s. ř. může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
5. Nejvyšší soud vysvětlil v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, (ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17), že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo nařídit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí.
6. K tomu, aby dovolací soud mohl závažnost hrozící újmy jako jednoho ze shora uvedených kumulativních předpokladů pro odklad vykonatelnosti posoudit, musí dovolatel uplatnit potřebná tvrzení a označit či předložit k jejich prokázání důkazy, ledaže je závažnost hrozící újmy zřejmá přímo z obsahu spisu. Dovolatelka svůj návrh na odklad právní moci a vykonatelnosti v tomto směru odůvodnila tím, že výše částky jí může způsobit závažnou škodu a komplikace zasahující do provozního cash flow. Dovolací soud nezpochybňuje, že zaplacení odvolacím soudem žalobkyni přisouzené částky se může projevit a projeví v cash flow žalované. Z návrhu žalované ani z obsahu spisu však není zřejmé, jaká konkrétní závažná újma případným zaplacením této částky žalované hrozí. Zároveň v dané věci nelze z obsahu spisu ani dovodit, že by žalovaná v případě úspěchu v dovolacím řízení měla mít potíže získat poskytnuté plnění od žalobkyně zpět. Podmínky pro odklad vykonatelnosti dle § 243 písm. a) o. s. ř. tak nejsou splněny.
7. Návrhu žalované na odklad právní moci rovněž nelze vyhovět, neboť již v usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud vysvětlil, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti. O takový případ se však v dané věci nejedná, neboť žalované byla dovoláním napadeným rozhodnutím uložena povinnost, kterou lze vymoci soudním výkonem rozhodnutí nebo exekucí.
8. Z těchto důvodů Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání směřujícím proti rozhodnutí ve věci samé) návrh žalované na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodný zamítl [§ 243 písm. a) a b) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 5. 2025
JUDr. Hana Tichá předsedkyně senátu
5. Jedním z předpokladů přípustnosti dovolání podle shora uvedeného ustanovení je i to, že v dovolání vymezenou otázku odvolací soud řešil a že jeho rozhodnutí na jejím řešení závisí, jinak řečeno, že je pro napadené rozhodnutí určující (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 53/2013). Účelem dovolacího řízení není řešit dovolatelem předestřené teoretické (hypotetické) otázky bez podstatnějšího významu pro posouzení správnosti napadeného rozhodnutí (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 28 Cdo 316/2019, ze dne 9. 4. 2019, sp. zn. 28 Cdo 3648/2018, či ze dne 18. 5. 2020, sp. zn. 32 Cdo 1078/2020). Pokud na dané otázce napadené rozhodnutí nezávisí, nemůže založit přípustnost dovolání (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2020, sp. zn. 25 Cdo 83/2020). O pouhé hypotetičnosti předestřené otázky lze uvažovat zejména tehdy, formuluje-li dovolatel své vlastní skutkové závěry či předkládá-li svou vlastní verzi hodnocení důkazů, z čehož pak vyvozuje závěry právní (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2018, sp. zn. 25 Cdo 5887/2016, či ze dne 24. 1. 2020, sp. zn. 25 Cdo 3880/2019). Ostatně i Ústavní soud má za nepřijatelné, aby dovolatel usiloval o založení přípustnosti dovolání prostřednictvím tzv. zastřené skutkové otázky, tedy vymezením právní otázky na základě vlastní skutkové verze, na což lze nahlížet jako na obcházení smyslu a účelu § 241a o s. ř. (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2020, sp. zn. III. ÚS 1171/20).
6. V dané věci dovolatelka předkládá dovolacímu soudu otázky, které staví na svém přesvědčení, že došlo k zásahu do jejího vlastnického práva, jestliže nepoctivě a v rozporu s ujednáním smlouvy o nájmu prostoru sloužícího podnikání ze dne 28. 1. 2020 byla mezi nájemcem a společností Ardeko uzavřena dne 1. 2. 2020 smlouva o skladování a společnost Ardeko na základě této smlouvy bez vědomí žalované skladovala látky v prostoru sloužícímu k podnikání nájemce. Oproti tomu dovoláním napadené rozhodnutí vychází ze závěru, který byl do značné míry způsoben i pasivitou žalované v řízení, že uzavřením smlouvy o skladování zboží ze dne 1. 2. 2020 nájemce své povinnosti vyplývající ze smlouvy o nájmu prostoru sloužícího podnikání ze dne 28. 1. 2020 neporušil, tedy do vlastnického práva žalované neoprávněně nezasáhl. Otázky předkládané žalovanou tak odvolací soud neřešil a jeho rozhodnutí na jejich vyřešení ani nezávisí.
7. Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
8. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon (exekuci).
V Brně dne 9. 9. 2025
JUDr. Hana Tichá předsedkyně senátu