25 Nd 294/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobkyně J. C., zastoupené JUDr. Evou Šaškovou, advokátkou se sídlem Kladno, Štítného 1344, proti žalovanému M. B., IČO 60283688, se sídlem Bílá Lhota 1, zastoupenému JUDr. Zdeňkem Kašpárkem, CSc., advokátem se sídlem Praha 15, Pod Štěpem 5, o zrušení pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 16 C 16/2014, o návrhu žalovaného na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 16 C 16/2014 se nepřikazuje Obvodnímu soudu pro Prahu 10.
Žalobkyně se proti žalovanému domáhá u Okresního soudu v Olomouci určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru.
Žalovaný navrhl přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 10 z důvodu vhodnosti s tím, že se v obvodu tohoto soudu trvale zdržuje, dále v Praze bydlí jak žalobkyně, tak oba zástupci. Navrhuje také, aby věc byla projednána v souladu s ustanovením § 87 písm. a), b) o. s. ř.
Žalobkyně s návrhem na delegaci nesouhlasí. Poukazuje především na nutnost projednat a rozhodnout předmětný pracovněprávní spor co nejrychleji s ohledem na své těhotenství a na to navázané sociální dávky.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že návrh není důvodný.
Podle § 11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle odstavce 3 věty druhé tohoto ustanovení účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).
Z tohoto pohledu jsou skutečnosti tvrzené žalovaným nedostatečné a delegaci věci Obvodnímu soudu pro Prahu 10 neodůvodňují. Samotná okolnost, že účastník řízení má bydliště mimo obvod působnosti místně příslušného soudu, není natolik výjimečná, aby v ní bylo možno bez dalšího spatřovat důvod k přikázání věci jinému soudu. Další tvrzená skutečnost, že oba zástupci mají své sídlo v Praze, není taktéž pro přikázání věci z důvodu vhodnosti dostatečná; z ní lze usoudit pouze tolik, že projednání věci Obvodním soudem pro Prahu 10 by snad mohlo být pro žalovaného a jeho zástupce komfortnější, nikoliv však ve svém výsledku (posuzováno se zřetelem k zájmům všech účastníků řízení) hospodárnější a rychlejší. Odkaz žalovaného na ustanovení § 87 písm. a), b) o. s. ř. je pak bezpředmětný, když uvedená ustanovení upravují místní příslušnost danou na výběr žalobci.
Z výše uvedených důvodů a za situace, že žalobkyně se k návrhu na delegaci nepřipojila, nelze přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 10 považovat za opatření, které by vedlo k rychlejšímu či hospodárnějšímu projednání věci.
Jelikož nelze dovodit, že jsou dány důvody pro přikázání věci podle § 12 odst. 2 o. s. ř., Nejvyšší soud návrhu žalovaného na přikázání věci podle ustanovení § 12 odst. 2 a 3 o. s. ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. září 2014
JUDr. Robert Waltr předseda senátu