26 Cdo 1329/2023-353
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou
Brzobohatou v právní věci žalobkyně Insolvency Project v. o. s., se sídlem v
Hradci Králové – Slezské Předměstí, Bieblova 1110/1b, IČO 28860993, insolvenční
správkyně dlužníka B. F., se sídlem XY, IČO XY, zastoupené Mgr. Kateřinou
Kavalírovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, Dukelská třída 15/16, proti
žalovanému P. B., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Pavlem Baťkem,
advokátem se sídlem v Příbrami, náměstí T. G. Masaryka 142, za účasti vedlejší
účastnice na straně žalovaného A. B., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr.
Radkem Zapletalem, advokátem se sídlem v Brně, Arne Nováka 3/4, o zaplacení
1.835.380 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn.
15 C 368/2020, o dovolání vedlejší účastnice na straně žalovaného proti
usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2023, č. j. 21 Co 1/2023-300,
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Vedlejší účastnice a žalobkyně s žalovaným nemají vůči sobě právo na
náhradu nákladů dovolacího řízení.
Vedlejší účastnice na straně žalovaného napadla dovoláním usnesení Krajského
soudu v Praze (odvolací soud) ze dne 31. 1. 2023, č. j. 21 Co 1/2023-300,
kterým potvrdil usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 19. 10. 2022, č. j.
15 C 368/2020-289, jímž pro nezaplacení soudního poplatku zastavil řízení o
jejím odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 9. 6. 2022, č.
j. 15 C 368/2020-264, a rozhodl o náhradě nákladů soudního řízení; současně
rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Podáním dovolání vznikla vedlejší účastnici na straně žalovaného povinnost
zaplatit soudní poplatek z dovolání [§ 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991
Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který podle položky
23 bodu 2 Sazebníku poplatků, jenž tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb., činí
4.000 Kč]. Protože vedlejší účastnice na straně žalovaného soudní poplatek (současně s
dovoláním) nezaplatila, byla k jeho úhradě vyzvána usnesením dovolacího soudu
ze dne 23. 5. 2023, č. j. 26 Cdo 1329/2023-348, které bylo jejímu zástupci
doručeno dne 24. 5. 2023. Poslední den lhůty k jeho zaplacení tak byl čtvrtek
8. 6. 2023; soudní poplatek dovolatelka poukázala na účet soudu, na který byl
připsán dne 9. 6. 2023. Podle ustálené judikatury poplatková povinnost účastníka řízení v případě
úhrady soudního poplatku prostřednictvím bezhotovostního převodu je splněna
dnem připsání platby na účet soudu, kdy je postavena najisto faktická dispozice
soudu s poukázanou částkou a je bez jakýchkoli pochybností potvrzeno, že
účastník řízení skutečně poplatek v souladu s pokyny soudu zaplatil (k tomu
srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2021, sp. zn. 21 Cdo
1958/2021, uveřejněné pod číslem 76/2022 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek, či usnesení téhož soudu ze dne 31. 7. 2019, sen. zn. 29 ICdo
156/2018, uveřejněné pod číslem 30/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek, dále též jen „R 30/2020“)). Ohledně včasnosti zaplacení soudního
poplatku rovněž judikatura Ústavního soudu aprobuje závěr obecných soudů, že za
datum úhrady soudního poplatku je při bezhotovostní platbě považován den, kdy
došlo k jeho připsání na účet soudu, a nikoli den, kdy dal plátce peněžnímu
ústavu pokyn k provedení platby, tedy, že povinnost uhradit soudní poplatek je
splněna až okamžikem připsání peněžní částky na účet soudu, neboť tímto
okamžikem se dostane do faktické dispozice soudu (srov. bod 14. usnesení
Ústavního soudu ze dne 16. 6. 2020 sp. zn. III. ÚS 1588/2020 a další usnesení
Ústavního soudu zde uvedená). Byl-li posledním dnem lhůty pro zaplacení soudního poplatku z dovolání čtvrtek
8. 6. 2023 a na účet soudu byla částka poukázaná dovolatelkou připsána až dne
9. 6. 2023, jednalo se o úhradu opožděnou, neboť soudní poplatek byl zaplacen
až po uplynutí lhůty stanovené soudem. Lze tak uzavřít, že vedlejší účastnice na straně žalovaného nezaplatila soudní
poplatek za dovolání ani společně s dovoláním, ani ve lhůtě stanovené usnesením
dovolacího soudu, ale až po uplynutí této lhůty. Protože k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží a nejednalo
se o žádnou výjimku, kdy by soud mohl jednat i bez zaplacení poplatku (§ 9
odst. 4 zákona o soudním poplatku), Nejvyšší soud podle § 9 odst. 2 zákona o
soudních poplatcích dovolací řízení zastavil. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení (řízení vztahu k vedlejší účastnici
končí) se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.