26 Cdo 1736/2023-302
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Mgr. Lucie Jackwerthové v právní věci žalobce Mysliveckého spolku Třesín, se sídlem v Mladči, Sobáčov 7, IČO 06869718, zastoupeného JUDr. Ing. Ondřejem Lichnovským, advokátem se sídlem v Prostějově, Palackého 151/10, proti žalovanému Honebnímu společenstvu Mladeč, se sídlem v Litovli, Myslechovice 35, IČO 71161520, zastoupenému Mgr. Davidem Bukalem, advokátem se sídlem v Olomouci, Sokolská 586/7, o uložení povinnosti, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 20 C 267/2021, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 7. 2. 2023, č. j. 69 Co 324/2022-253, takto: Rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 7. 2. 2023, č. j. 69 Co 324/2022-253, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
3. K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci jako soud odvolací rozsudkem ze dne 7. 2. 2023, č. j. 69 Co 324/2022-253, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I tak, že žalovanému uložil povinnost strpět výkon nájemního práva ze smlouvy o nájmu honitby ze dne 2. 3. 2018 v honitbě Mladeč uznané rozhodnutím Městského úřadu Litovel, odbor životního prostředí ze dne 28. 3. 2008, č. j. ŽP 1107/03-Do (výrok I), rozhodl o nákladech řízení před soudem prvního stupně (výrok II) a o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III).
4. Odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) vyšel z toho, že žalovaný jako pronajímatel a žalobce jako nájemce uzavřeli dne 2. 3. 2018 smlouvu o nájmu honitby Mladeč, v níž si mimo jiné sjednali, že návrh plánu mysliveckého hospodaření, který je každoročně předkládán ke schválení orgánu státní správy myslivosti, je nájemce povinen vypracovat v souladu s § 36 odst. 2 zákona 449/2001 Sb., o myslivosti (dále jen „zákon o myslivosti“), a je povinen jej nejprve předložit pronajímateli k vyjádření, a to nejméně 30 kalendářních dnů přede dnem jeho předložení orgánu státní správy myslivosti (čl. IV.). V čl. V. smlouvy si strany sjednaly, že se nájemce zavazuje, že při plnění své zákonem stanovené povinnosti ke každoročnímu sčítání stavů zvěře vyrozumí pronajímatele o připravovaném sčítání tak, že písemné oznámení o připravovaném sčítání doručí pronajímateli do tří kalendářních dnů ode dne, kdy mu bude orgánem státní správy myslivosti oznámen termín, ve kterém má být sčítání provedeno. Nájemce je povinen předat výsledky sčítání v písemné formě do tří kalendářních dnů ode dne sčítání pronajímateli. V čl. XI. si strany ujednaly, že smluvní vztah zaniká mimo jiné výpovědí pronajímatele nebo nájemce pro nedodržení podmínek sjednaných v této smlouvě, kdy za nedodržení podmínek ze strany nájemce se považuje stav, kdy nájemce nesplní některou z podstatných povinností vyplývajících ze smlouvy nebo platných právních předpisů, a ani přes písemnou výzvu pronajímatele, v níž musí být poskytnut přiměřený časový úsek ke zjednání nápravy, závadný stav neodstraní. Dopisem ze 7. 7. 2020 dal žalovaný žalobci výpověď ze smlouvy o nájmu honitby, a to 1) pro porušení čl. V. odst. 3 nájemní smlouvy, podle kterého je povinen předat výsledky sčítání v písemné formě do tří kalendářních dnů ode dne sčítání pronajímateli, a 2) pro porušení čl. IV. odst. 2 nájemní smlouvy, podle něhož návrh plánu mysliveckého hospodaření je nájemce povinen nejprve předložit pronajímateli k vyjádření, a to nejméně 30 kalendářních dnů přede dnem jeho předložení orgánu státní správy myslivosti.
5. S odkazem na ustanovení § 1759 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“, popř. „občanský zákoník“), odvolací soud zdůraznil, že účastníci si v nájemní smlouvě výslovně sjednali konkrétní podmínku jako náležitost, která má předcházet výpovědi z nájmu, a to, že nájemci musí být poskytnut přiměřený časový úsek ke zjednání nápravy, k čemuž slouží výzva pronajímatele nájemci. Výpověď daná nájemci bez předchozí výzvy proto nemůže přivodit skončení nájmu, neboť výpověď byla učiněna, aniž byl splněn předpoklad, který účastníci učinili podmínkou výpovědi pro porušení podstatných povinností ze smlouvy o nájmu. Názor soudu prvního stupně, že žalobce způsobem svého jednání, kdy výsledky sčítání zvěře předložil přímo orgánu státní správy myslivosti bez toho, že by tyto výsledky v určené lhůtě 3 kalendářních dnů ode dne sčítání předal žalovanému, způsobil nevratný stav a náprava již nebyla možná, měl odvolací soud za nesprávný. Teprve v případě, že by žalobce po předchozí výzvě žalovaného v přiměřeném časovém úseku nápravu nesjednal a současně tak došlo k podstatnému porušení povinnosti nájemce, pak by předpoklady výpovědi z nájmu honitby, jak je účastníci ve smlouvě sjednali, byly splněny a výpověď by byla způsobilá přivodit zánik práva nájmu honitby.
6. Nad rámec těchto závěrů dodal, že k podstatnému porušení smluvní povinnosti žalobcem nedošlo. Obsahem spisu měl za doložené, že starostka žalovaného byla seznámena s výsledky sčítání zvěře dne 3. 3. 2020. O tom svědčí její podpis s poznámkou „souhlas“ na formuláři o oznámení žalobce odevzdaném orgánu státní správy myslivosti. Městský úřad Litovel oznámil podáním ze dne 8. 1. 2020 termín sčítání zvěře na den 29. 2. 2020. Zákonem stanovená lhůta 5 dnů ke splnění povinnosti oznámit písemně orgánu státní správy výsledek sčítání uplynula až dnem 5. 3. 2020. Žalovaná tak měla reálnou možnost, jednak ještě žalobce vyzvat, aby sjednal nápravu, pokud porušení povinnosti předložit jí výsledky sčítání zvěře, považovala za podstatné porušení povinnosti, a jednak mohla po seznámení se s těmito výsledky, ve lhůtě 1 týdne ode dne sčítání (sobota 7. 3. 2020) vyslovit nesouhlas s výsledky sčítání, a v takovém případě by podle zákona o myslivosti § 36 odst. 1 věta třetí orgán státní správy nařídil nové konečné sčítání. Závěr soudu prvého stupně, že žalobce tím, že výsledky sčítání zvěře žalovanému nepředložil, mu znemožnil vyjádřit nesouhlas a dosáhnout nařízení nového sčítání, nemůže obstát. Žalobce sice porušil povinnost předat žalovanému výsledky sčítání v písemné formě do tří kalendářních dnů ode dne sčítání (3. 3. 2020), ale ve zjištěných souvislostech toto nebylo porušení povinnosti, které by bylo možné kvalifikovat jako podstatné.
7. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opřel o ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). K dovolacím přezkumu předkládá otázku výkladu podmínek pro výpověď pronajímatele pro porušení sjednaných povinností nájemce (nepředložení výsledků sčítání zvěře a plánu mysliveckého hospodaření) včetně posouzení nutnosti přechozí výzvy ke sjednání nápravy, byl-li porušením povinnosti způsoben nevratný stav. Odvolacímu soudu vytýká, že se nezabýval celým předmětem řízení, neboť nehodnotil otázku porušení povinnosti dle čl. IV. odst. 2 nájemní smlouvy, podle něhož návrh plánu mysliveckého hospodaření je nájemce povinen nejprve předložit pronajímateli k vyjádření, a to nejméně 30 kalendářních dnů přede dnem jeho předložení orgánu státní správy myslivosti. Porušení obou povinností dovolatel považuje za podstatné, neboť jde o zásadní instituty ingerence státu do výkonu práva myslivosti sloužící k regulaci výkonu práva myslivosti státem. Závažnost uvedených povinností lze odvodit i od strukturálního řazení jednotlivých povinností smluvních stran v nájemní smlouvě. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
8. Žalobce ve vyjádření k dovolání vyvracel správnost použitých dovolacích námitek a měl za to, že v kontextu celého závazku a vzhledem k okolnostem případu nedošlo k naplnění intenzity porušení povinnosti podstatným způsobem. Navrhl, aby dovolání bylo zamítnuto.
9. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) shledal, že dovolání žalovaného (dovolatele) bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.) a je přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť směřuje proti rozhodnutí, jímž bylo odvolací řízení skončeno a které závisí na vyřešení otázky hmotného práva (otázky výkladu právního jednání), při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené soudní praxe.
10. Podle § 242 odst. 1 a 3 o. s. ř. dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden. Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodu vymezeného v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Existence uvedených vad tvrzena nebyla a tyto vady nevyplynuly ani z obsahu spisu.
11. Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. 12. Podle § 555 odst. 1 o. z. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu. 13. Podle § 556 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (odstavec první). Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (odstavec druhý). 14. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích opakovaně zdůraznil, že občanský zákoník (za jehož účinnosti byla nájemní smlouva uzavřena) opustil důraz na formální hledisko projevu, typický pro předchozí zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013, a klade větší důraz na hledisko skutečné vůle jednajících osob (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. 21 Cdo 5281/2016, ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017, publikovaný pod č. 4/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Projevu vůle je nutno přiznat takový význam, který mu zamýšlel dát jednající subjekt; rozhodujícím kritériem je proto úmysl jednajícího, resp. společný úmysl smluvních stran v okamžiku uzavírání smlouvy, který má přednost před doslovným či objektivním (jazykovým) vyjádřením. 15. V čl. XI. odst. 3 si strany nájemní smlouvy sjednaly, že za nedodržení podmínek [pro které mohou strany smlouvu vypovědět dle odst. 2 písm. f) téhož článku] ze strany nájemce se považuje stav, kdy nájemce neplní některou z podstatných povinností vyplývajících ze smlouvy nebo platných právních předpisů, a ani přes písemnou výzvu pronajímatele, v níž musí být poskytnut přiměřený časový úsek ke zjednání nápravy, závadný stav neodstraní. 16. Protože při vypovězení nájemní smlouvy je pro posouzení platnosti výpovědi v této věci významná dohoda stran o výzvě k odstranění závadného stavu se současným poskytnutím přiměřené lhůty ke sjednání nápravy, měl se odvolací soud zabývat výkladem tohoto právního jednání. Jak se podává z odůvodnění rozsudku, odvolací soud měl jednak za to, že předchozí písemná výzva žalobci byla podmínkou platné výpovědi, jednak nepovažoval porušení smluvní povinnosti žalobcem za podstatné, přitom ale tyto svoje závěry ve vztahu k ujednání stran v nájemní smlouvě nijak neodůvodnil. Nadto zcela rezignoval na posouzení (ne)platnosti výpovědi ve vztahu k výpovědnímu důvodu týkajícího se nepředložení plánu mysliveckého hospodaření, když veškeré své závěry vztahuje pouze k jednomu výpovědnímu důvodu (nepředání výsledků sčítání zvěře). 17. Proto lze uzavřít, že právní posouzení provedené odvolacím soudem je neúplné, a tudíž nesprávné. Proto dovolací soud jeho rozsudek podle § 243e odst. 1 o. s. ř. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta první o. s. ř.). 18. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci (§ 243g odst. 1 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. 5. 2024
JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu