26 Cdo 196/2023-116
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně Vodovody a kanalizace Rychnov nad Kněžnou, s.r.o., se sídlem v Rychnově nad Kněžnou, Havlíčkova 136, IČO: 09034773, zastoupené JUDr. Miloslavem Tuzarem, advokátem se sídlem v Rychnově nad Kněžnou, Palackého 108, proti žalované ÚDRŽBĚ SILNIC Královéhradeckého kraje a.s., se sídlem v Hradci Králové – Plačicích, Kutnohorská 59/23, IČO: 27502988, zastoupené Mgr. Jiřím Šlencem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 148/11, o zaplacení částky 22.614,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 6 C 52/2022, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. října 2022, č. j. 47 Co 141/2022-73, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Žalobkyně se domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku 22.614,- Kč s příslušenstvím, představující poplatek za odvádění srážkových vod do kanalizace z tam specifikovaného objektu za zúčtovací období od 1. prosince 2021 do 31. prosince 2021. Zmíněný nárok odvozovala ze Smlouvy o dodávkách pitné vody a o odvádění a čištění nebo jiné likvidaci odpadních vod č. 0101-1165, kterou účastnice uzavřely dne 26. října 2021. Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 15. června 2022, č. j.
6 C 52/2022-55, žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení účastnic. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací rozsudkem ze dne 25. října 2022, č. j. 47 Co 141/2022-73, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 22.614,- Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení; současně rozhodl o nákladech řízení účastnic před soudy obou stupňů. Dovolaní žalované (dovolatelky) proti citovanému rozsudku odvolacího soudu není z posléze uvedených důvodů přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 296/2017 Sb. (dále jen „o.
s. ř.“). Přípustnost dovolání je upravena v ustanovení § 237 o. s. ř., avšak podle § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. dovolání není přípustné proti rozsudkům a usnesením, vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Dovoláním napadený rozsudek byl vydán v řízení, jehož předmětem byla částka 22.614,- Kč (tedy částka nepřevyšující 50.000,- Kč) s příslušenstvím, k němuž se nepřihlíží, a nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy ani o pracovněprávní vztah.
Přípustnost dovolání tak nelze opřít o ustanovení § 237 o. s. ř., neboť ustanovení § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. to vylučuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze 14. prosince 2020, sp. zn. 26 Cdo 2860/2020, či z 13. dubna 2021, sp. zn. 26 Cdo 441/2021). Vzhledem k uplatněným dovolacím námitkám zbývá dodat, že opětující jsou taková plnění, z jejichž povahy vyplývá, nebo o nichž právní předpisy stanoví, že budou (mají být) oprávněné osobě vypláceny v určité době též v budoucnu (po rozhodnutí soudu), aniž by musely nastat další právní skutečnosti – např. náhrada za ztrátu na výdělku či výživné.
O takový nárok však v projednávané věci nejde, neboť požadované plnění se stalo v celém rozsahu splatným přede dnem vyhlášení rozsudku a ke vzniku nároku na každou (budoucí) dávku musí přistoupit též další právní skutečnosti (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 1059 – 1060 a z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu kupř. usnesení z 3. srpna 2015, sp. zn. 28 Cdo 697/2015 /ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením z 31.
května 2016, sp. zn. III.
ÚS 2652/15/). Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl – se souhlasem všech členů senátu (§ 243c odst. 2 o. s. ř.) – pro nepřípustnost.
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 4. 2023
JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu