26 Cdo 2783/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Miroslava Feráka v exekuční věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, se sídlem v Praze 3, Orlická 4/2020, IČO 41197518, Krajská pobočka pro Olomoucký kraj, Územní pracoviště Šumperk, doručovací adresa: VZP ČR ÚP Šumperk, Šumperk, Palackého 2, proti povinné V. V., zastoupené JUDr. Otto Hradilem, advokátem se sídlem v Uničově, Olomoucká 226, pro pohledávku 22.500 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 22 Nc 1674/2008, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. června 2012, č. j. 40 Co 550/2012-191, takto:
Dovolání povinné se odmítá.
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):
Krajský soud v Ostravě (odvolací soud) usnesením ze dne 28. 6. 2012, č. j. 40 Co 550/2012-191, potvrdil usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 3. 5. 2012, č. j. 22 Nc 1674/2008, jímž byl zamítnut návrh povinné na zastavení exekuce nařízené týmž soudem usnesením ze dne 1. 4. 2008, č. j. 22 Nc 1674/2008-5.
Dovolání povinné proti usnesení odvolacího soudu není přípustné podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. c), § 238a odst. 2 a § 237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen "o. s. ř."), které je třeba při rozhodování věci použít, protože napadené usnesení bylo vydáno v době do 31. 12. 2012 (srov. čl. II, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), neboť ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí ve věci samé, které by odvolací soud zrušil, a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. c), § 238a odst. 2 a § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadené usnesení odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o. s. ř.
Závěr odvolacího soudu, že vymáhaná pohledávka nezanikla započtením a není dán důvod pro zastavení exekuce podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. g/ o. s. ř., který dovolatelka zpochybnila, je v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, podle níž k základním předpokladům započtení podle § 580 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), podle něhož je započtení třeba posuzovat - srov. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - patří vzájemnost pohledávek (musí jít o dva závazky mezi týmiž subjekty, kdy věřitel jedné pohledávky je zároveň dlužníkem druhé a naopak), stejný druh plnění, způsobilost pohledávek k započtení a právní úkon směřující k započtení. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. 2. 2010, sp. zn. 32 Cdo 4407/2009, uveřejněný pod č. 9/2010 v časopise Soudní rozhledy, str. 332). Započítávala-li povinná proti vymáhané peněžité pohledávce oprávněné svůj (domnělý) nárok na vydání movitých věcí (7 ks radiátorů), jež byly sepsány a zajištěny v rámci výkonu rozhodnutí vedeného u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 11 E 84/2002-44 a posléze usnesením Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 26. 4. 2001, č. j. 20 Sd 8/2004-3, přijaty do úschovy od složitele České republiky – Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pro příjemkyni V. V., přehlíží, že započítat lze ve smyslu § 580 obč. zák. pouze pohledávky stejného druhu, tedy že proti peněžité pohledávce nelze započítat případný nárok na vydání movitých věcí.
Pro úplnost lze dodat, že v souladu se zákonem (§ 185g odst. 3 a § 185h o. s. ř.) je i závěr odvolacího soudu, že nepožádala-li povinná ve lhůtě stanovené usnesením Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 7. 6. 2007, č. j. 20 Sd 8/2004-22, o vydání předmětu úschovy, její práva k předmětu úschovy zanikla, neboť předmět úschovy připadl státu.
Protože dovolání povinné proti usnesení odvolacího soudu není přípustné, Nejvyšší soud je podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (hlava VI. zákona č. 120/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. října 2014
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu