USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně M. Š., zastoupené JUDr. Vojtěchem Filipem, advokátem se sídlem Českých Budějovicích, Čéčova 689/11, proti žalovanému Stavebnímu bytovému družstvu České Budějovice, se sídlem v Českých Budějovicích, Krčínova 1107/30, IČO 00037745, zastoupenému JUDr. Rudolfem Hrubým, advokátem se sídlem v Lišově, náměstí Míru 140/1, o zaplacení 246 400 Kč s příslušenstvím, o žalobě žalobkyně na obnovu řízení, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 182/2019, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 9. 2023, č. j. 6 Cmo 172/2023-204, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 11 422 Kč k rukám JUDr. Rudolfa Hrubého, advokáta se sídlem v Lišově, nám. Míru 140/1, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
1. V původním řízení se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení pokuty podle § 23 odst. 5 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů). Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 12. 2. 2020, č. j. 13 Cm 182/2019-44, žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 246 400 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení, k odvolání žalovaného pak Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 9. 12. 2020, č. j. 6 Cmo 143/2020-78, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu co do částky 202 400 Kč s příslušenstvím zamítl a co do částky 44 000 Kč s příslušenstvím potvrdil. Přihlédl přitom k námitce promlčení uplatněné žalovaným v průběhu odvolacího řízení. Dovolání žalobkyně podané proti rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud zamítl rozsudkem ze dne 20. 6. 2022, č. j. 26 Cdo 2472/2021-151.
2. Dne 18. 4. 2023 podala žalobkyně žalobu na obnovu řízení. Za důvod obnovy považovala rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2004, sp. zn. 32 Odo 653/2003, týkající se včasnosti námitky promlčení uplatněné v odvolacím řízení, o jehož existenci se dozvěděla až počátkem března 2023.
3. Krajský soud v Českých Budějovicích (soud prvního stupně) usnesením ze dne 8. 6. 2023, č. j. 13 Cm 182/2019-174, žalobu na obnovu řízení zamítl a
4. Vrchní soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 12. 9. 2023, č. j. 6 Cmo 172/2023-204, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
5. Dovolání žalobkyně (dovolatelky) proti usnesení odvolacího soudu není přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť dovoláním zpochybněnou otázku [zda rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 653/2003 je rozhodnutím ve smyslu § 228 odst. 1 písm. a) o. s. ř.] odvolací soud vyřešil v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit.
6. Rozhodnutími ve smyslu § 228 odst. 1 písm. a) o. s. ř. totiž zákon míní rozhodnutí o předběžných otázkách podle § 135 odst. 1 a 2 o. s. ř., to jest případy, kdy příslušný orgán rozhodl odlišně o předběžné otázce, jestliže byl soud rozhodnutím předchozím vázán (§ 135 odst. 1) či z dřívějšího rozhodnutí vycházel (§ 135 odst. 2), anebo posoudil-li předběžnou otázku sám (§ 135 odst. 2) a poté bylo zjištěno, že příslušný orgán kdykoli vydaným rozhodnutím ji posoudil jinak (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 1999, sp. zn. 20 Cdo 322/98, uveřejněné pod č. 48/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Takovým rozhodnutím rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 653/2003 není, neboť neřeší žádnou předběžnou otázku, jejíž zodpovězení bylo rozhodné pro výsledek původního řízení.
7. Usnesení odvolacího soudu není v rozporu ani s dovolatelkou citovaným usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 33 Cdo 3288/2016. Předně jde o usnesení, kterým dovolací soud odmítl dovolání pro nepřípustnost podle § 237 o. s. ř. a které z povahy věci žádnou právní otázku meritorně neřešilo. Nadto, jak ostatně uvádí sama dovolatelka, i v tomto rozhodnutí Nejvyšší soud (s odkazem na dřívější judikaturu) zdůraznil, že žaloba na obnovu řízení je právním institutem, pomocí kterého lze dosáhnout nápravy ve věci, v níž nebyl skutkový stav v původním řízení zjištěn úplně nebo správně; nápravy pochybení při právním posouzení věci nebo procesněprávních vad se tudíž žalobou na obnovu řízení domáhat nelze.
8. Není-li rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 653/2003 rozhodnutím ve smyslu § 228 odst. 1 písm. a) o. s. ř., je nadbytečné se zabývat splněním druhého předpokladu stanoveného v citovaném ustanovení, a sice zda může přivodit pro žalobkyni příznivější rozhodnutí ve věci, nebo dokonce posuzovat (ne)důvodnost námitky promlčení vznesené v původním řízení.
9. Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první (ve spojení s § 243f odst. 3) o. s. ř. odmítl.
10. O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243c odst. 3, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. a zavázal procesně neúspěšnou dovolatelku k náhradě nákladů dovolacího řízení, které vznikly žalovanému v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím jeho zástupce z řad advokátů. Výši nákladů dovolacího řízení stanovil dovolací soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „AT“. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby vychází z tarifní hodnoty určené podle předmětu řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí (srov. přiměřeně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 5307/2017).
11. Zástupce žalovaného učinil v dovolacím řízení jeden úkon právní služby [vyjádření k dovolání, § 11 odst. 1 písm. k) AT], náleží mu tak náhrada nákladů ve výši celkem 11 422 Kč, sestávající z odměny podle § 7 bod 6 ve výši 9 140 Kč, z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300 Kč, jež stojí vedle odměny (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 3 AT), a náhrady za 21% daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 1, 3 o. s. ř.). Náhradu nákladů dovolacího řízení je dovolatelka povinna zaplatit k rukám advokáta, který žalovaného zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), v zákonné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 9. 4. 2024
JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu