26 Cdo 3689/2021-222
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci navrhovatelů a) F. F., narozeného XY, bytem XY, b) A. F., narozené XY, bytem XY, obou zastoupených JUDr. Jarmilou Nedoma, advokátkou se sídlem v Brně, Pekařská 440/84, za účasti Společenství vlastníků XY, se sídlem XY, IČO XY, zastoupeného Mgr. Evou Neradilovou, advokátkou se sídlem v Hodoníně, Velkomoravská 378/1, o neplatnosti bodu V. usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek ze dne 30. 10. 2018, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 50 Cm 28/2019, o dovolání navrhovatelů proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. července 2021, č. j. 8 Cmo 107/2021-202, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
zápisu shromáždění konaného dne 30. 10. 2018 a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Nejvyšší soud dovolání navrhovatelů proti usnesení odvolacího soudu odmítl podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), neboť není podle § 237 o. s. ř. přípustné, když otázku, zda byl dán ve smyslu § 1209 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), důležitý důvod pro přezkoumání daného usnesení shromáždění, posoudil odvolací soud v souladu s judikaturou dovolacího soudu, od které není důvod se odchýlit ani v nyní projednávané věci.
Předně je třeba uvést, že vytýkají-li odvolacímu soudu, že se nevypořádal se všemi námitkami uplatněnými v řízení, uplatnili jiný dovolací důvod, než který je uveden v § 241a odst. 1 o. s. ř. K vadám řízení může dovolací soud přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné (§ 237 – 238a o. s. ř.). Ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. upravuje podmínky, za nichž může být usnesení přijaté shromážděním společenství vlastníků přezkoumáno soudem. Soud se může zabývat (ne)platností usnesení shromáždění jen v případě, že jde o přehlasovaného vlastníka (hledisko osobní), je-li pro to důležitý důvod (hledisko věcné) a je-li návrh podán do uplynutí prekluzivní lhůty tří měsíců počítané ode dne, kdy se vlastník o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl (hledisko časové).
Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití. Takovým usnesením zásadně není rozhodnutí o zvýšení plateb příspěvků na správu domu a pozemku, nejde-li o zvýšení extrémní (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016). O takovou situaci však v projednávané věci nejde.
Napadeným usnesením byla stanovena výše zálohy na náklady spojené s vodoměry částkou 30 Kč měsíčně za každou jednotku. Z pohledu současné socioekonomické situace proto nelze dané zálohy považovat za natolik intenzivní zásah do podstaty předmětu vlastnictví, aby byl vyžadován zásah veřejné moci. Správnost právního závěru odvolacího soudu, že o otázce, která byla předmětem napadené části rozhodnutí, příslušelo rozhodnout shromáždění žalovaného, zpochybňují dovolatelé prostřednictvím skutkových námitek a uplatňují tak opět jiný dovolací důvod, než který je uveden v § 241a odst. 1 o.
s. ř. Dovolatelé tvrdí, že se zálohy týkají měřidel, které jsou ve vlastnictví každého z vlastníků jednotek, nikoli společenství. Rozhodnutí odvolacího soudu je však založeno na skutkovém zjištění (jímž je dovolací soud vázán), že předmětné zálohové platby zahrnují nejen případné budoucí náklady spojené s výměnou měřidel, ale jde i o náklady na služby s měřidly souvisejícími, tedy mimo jiné na služby spojené se zajištěním dodávky vody a následným rozpočítání nákladů mezi jednotlivé vlastníky (tj.
činností, kterou pro jednotlivé vlastníky jednotek podle obsahu stanov zajišťuje společenství vlastníků). Námitka dovolatelů, že předmětným usnesením bylo rozhodnuto o otázce, jejíž posouzení náleží výlučně vlastníkovi jednotky, případně jde o záležitost, kterou bylo možné schválit jen dohodou se souhlasem všech vlastníků, je tak založena na jiném skutkovém základě. Ostatně nelze přehlédnout, že z ničeho nevyplývá, že by vlastník jednotky neměl možnost zajistit si pravidelnou údržbu a výměnu jemu náležejících vodoměrů sám, bez přičinění společenství.
Jelikož jde v projednávané věci o zálohové plnění, které je nutné vyúčtovat, bude skutečnost, zda byla vytvořená záloha spotřebována k provedení údržby nebo výměně vodoměrů, z povahy věci promítnuta do výše případného přeplatku (resp. nedoplatku). Jen pro úplnost lze dodat, že otázka, který subjekt nese odpovědnost za technický stav vodoměrů, jakož i otázka, zda je ze strany společenství řádně prováděno vyúčtování předmětných záloh, není pro posouzení platnosti usnesení shromáždění vlastníků jednotek významná.
Mají-li dovolatelé za to, že dochází ze strany společenství vlastníků jednotek k porušování jeho povinností, je na nich, aby se svých práv domáhali v jiném soudním řízení, nikoli však v rámci řízení o určení neplatnosti usnesení shromáždění.
Dovolatelé sice napadají usnesení odvolacího soudu v celém rozsahu, avšak výrok o nákladech řízení, napadají zjevně jen proto, že jde o výrok akcesorický. Dovolání v této části totiž neobsahuje žádné odůvodnění ani údaj o tom, v čem spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání; navíc dovolání proti výroku o nákladech řízení není přípustné podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. 5. 2022
JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu