26 Cdo 4504/2015
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného nezletilého J. S., zastoupeného matkou M. S., zastoupené Mgr. Alicí Benešovou, advokátkou se sídlem v Rokycanech, Míru č. 17, proti povinnému B. P., zastoupenému JUDr. Stanislavem Hájkem, advokátem se sídlem v Plzni, náměstí Republiky č. 202/28, pro 49 516,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 27 EXE 1100/2014, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 26. května 2015, č. j. 12 Co 220/2015-52, takto:
Dovolání povinného se odmítá.
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 26. května 2015, č. j. 12 Co 220/2015-52, kterým dovolací soud potvrdil usnesení Okresní soudu v Klatovech ze dne 25. března 2015, č. j. 27 EXE 1100/2014-30, jímž soud prvního stupně zamítl návrh povinného na zastavení exekuce vedené soudním exekutorem Mgr. Ing. Jiřím Proškem, Exekutorský úřad Plzeň – město, na základě pověření Okresního soudu v Klatovech ze dne 24. listopadu 2014, č. j. 27 EXE 1100/2014-10, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř., ve spojení se zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), odmítl, protože směřuje proti usnesení odvolacího soudu, proti kterému dovolání není podle ustanovení § 30 odst. 1 z. ř. s. přípustné. Právní úprava nepřípustnosti dovolání proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle hlavy páté části druhé zákona o zvláštních řízeních soudních se totiž s účinností tohoto zákona, „tj. od 1. ledna 2014, přesunula z ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř., ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (podle kterého dovolání podle ustanovení § 237 o. s. ř. není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení) do ustanovení § 30 z. ř. s.“ (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. dubna 2015, sp. zn. 21 Cdo 1049/2015). V posuzované věci jde o řízení ve věcech péče soudu o nezletilé (o výkon rozhodnutí ve věcech péče soudu o nezletilé) upravené v hlavě páté části druhé tohoto zákona a současně se nejedná o žádnou z výjimek taxativně vymezených v ustanovení § 30 z. ř. s. Vzhledem k výše uvedenému proto v dovolacím řízení nelze pokračovat.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti / exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).