26 Cdo 4957/2014 U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné D. S. Leasing, a. s., se sídlem v Brně, Londýnské náměstí 2, identifikační číslo osoby 48909238, zastoupené Mgr. Zdeňkem Mrajcou, advokátem se sídlem v Brně, Masarykova 118, proti povinným 1. GOLEM – autodoprava s. r. o., se sídlem v Karlových Varech, Závod míru 70, identifikační číslo osoby 26329352, 2. I. D., K. V., 3. P. K., K. V., v konkurzu zastoupenému insolvenčním správcem AGENTURA PRO REVITALIZACI A SPRÁVU PODNIKŮ – ARES, v. o. s., se sídlem v Karlových Varech – Bohatice, Jáchymovská 41/73, zastoupenému JUDr. Ing. Markem Andráškem, advokátem se sídlem v Teplicích, Aloise Jiráska 1367/1, a 4. GOLEM – velkoobchod nápoji a. s., se sídlem v Karlových Varech, Závod míru 70, identifikační číslo osoby 25206010, v konkurzu zastoupenému insolvenčním správcem AGENTURA PRO REVITALIZACI A SPRÁVU PODNIKŮ – ARES, v. o. s., se sídlem v Karlových Varech – Bohatice, Jáchymovská 41/73, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 25 EXE 1707/2010, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 6. 2014, č. j. 56 Co 120/2014-71, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Ve vztahu mezi oprávněnou a 2., 3. a 4. povinným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Okresní soud v Karlových Varech usnesením ze dne 19. 12. 2013, č. j. 25 EXE 1707/2010-42, částečně zastavil exekuci nařízenou usnesením téhož soudu ze dne 21. 9. 2010, č. j. 25 EXE 1707/2010-9, a to ve vztahu mezi oprávněnou a povinnými 2., 3. a 4. (výrok I.), zrušil výroky o nákladech oprávněné a nákladech exekuce týkající se povinných 2., 3. a 4., uvedené ve výroku I. usnesení o nařízení exekuce (výrok II.), a ve vztahu mezi oprávněnou a povinnými 2., 3. a 4. žádnému z účastníků řízení nepřiznal nárok na náhradu nákladů.
Krajský soud napadeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil a oprávněné uložil zaplatit 2. a 3. povinnému náhradu nákladů odvolacího řízení, a to každému ve výši 11 208 Kč k rukám zástupce. Ve vztahu mezi oprávněnou a 1. a 4. povinným rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně, že notářský zápis trpí ve vztahu k 2., 3. a 4. povinnému nedostatkem materiální vykonatelnosti. Odkázal na § 548 obč. zák. a § 306 obch. zák., z nichž vyplývá, že ručitel je povinen dluh splnit, nesplní-li jej dlužník, ačkoliv byl k tomu písemně vyzván.
Z části dohody, která se týká uvedených povinných, nelze učinit závěr, že svolili k vykonatelnosti s vědomím, že vykonatelnost ve vztahu k nim nastane až v okamžiku, nesplní-li svoji povinnost první povinný, a až poté, kdy by byli k tomu jako ručitelé písemně věřitelem vyzváni. Závazek ručitele rovněž není závazkem solidárním s dlužníkem; notářský zápis neobsahuje ani dobu plnění. Oprávněná nesouhlasí se závěrem soudu, že lze exekuci vůči povinným zastavit, podal
-li návrh pouze první povinný. Otázka, zda tak lze učinit, nebyla podle dovolatelky dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešena, resp. při jejím řešení se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatelka současně nemá za přiléhavý odkaz na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 3103/2005, kde jsou notářské zápisy koncipovány jinak. Odkázala na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1456/11 a sp. zn. I. ÚS 170/11 a navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil a návrh na zastavení exekuce zamítl.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Dovolání není přípustné, neboť otázku, zda lze zastavit exekuci i proti povinným, kteří nepodali návrh na její zastavení, vyřešil odvolací soud v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.
února 2015, sp. zn. 30 Cdo 4466/2014). Rovněž otázku, zda je notářský zápis vykonatelný ve vztahu k ručitelům (v projednávané věci 2., 3. a 4. povinnému) odvolací soud vyřešil v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. listopadu 2014, sp. zn. 21 Cdo 494/2014, proti němuž byla dále podána ústavní stížnost, jež byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 14. května 2015, sp. zn. II.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. června 2015
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu