26 Cdo 5573/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu
JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka
v právní věci žalobce Bc. L. R., P., proti žalované TRISIA, a. s., se sídlem v
Třinci - Lyžbicích, nám. Svobody 526, IČO 64610152, zastoupené JUDr. Janou
Kantorovou, advokátkou se sídlem v Třinci, Husova 401, o určení neplatnosti
odstoupení od smlouvy a zaplacení částky 54.263 Kč s příslušenstvím, vedené u
Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 11 C 258/2006, o dovolání žalobce
a T. R., P., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. července 2015,
č. j. 15 Co 483/2015-802, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje.
II. Dovolání T. R. se odmítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :
Nejvyšší soud České republiky řízení o dovolání žalobce proti usnesení
Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 7. 2015, č. j. 15 Co 483/2015-802, jímž
bylo odmítnuto odvolání T. R. (výrok I.) a potvrzeno usnesení Okresního soudu
ve Frýdku-Místku ze dne 8. 6. 2015, č. j. 11 C 258/2006-757, kterým žalobci
nepřiznal právo na osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení (výrok
II.), podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (čl. II bod 2. zákona č.
293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, zastavil, neboť dovolatel nesplnil podmínku
povinného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.), ačkoli k tomu byl
Nejvyšším soudem České republiky vyzván usnesením ze dne 8. 12. 2016, č. j. 26
Cdo 5573/2016, 26 Cdo 5576/2016-1028.
Vzhledem k tomu, že se žalobce opakovaně domáhá osvobození od soudních
poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů, dovolací soud sám posoudil, zda
splňuje předpoklady uvedené v ustanovení § 30 a § 138 o. s. ř. (srov. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněné pod č.
78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), přičemž – s přihlédnutím k
obsahu spisu – je správný závěr odvolacího soudu (i soudu prvního stupně), že
žalobce nesplnil svou povinnost věrohodným způsobem prokázat své osobní a
majetkové poměry (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn.
30 Cdo 1589/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2015, sp. zn. 21 Cdo
3396/2015), a není proto důvod přiznat mu osvobození od soudních poplatků ani
ustanovit advokáta pro dovolací řízení.
Nejvyšší soud České republiky dovolání T. R. proti usnesení Krajského soudu v
Ostravě ze dne 31. 7. 2015, č. j. 15 Co 483/2015-802, podle ustanovení § 243c
odst. 1 a odst. 3 věty první odmítl (aniž se zabýval splněním podmínky
povinného zastoupení dovolatelky v dovolacím řízení - § 241b odst. 2 o. s. ř.),
neboť proti výroku I. není dovolání přípustné podle § 238 odst. 1 písm. f) o.
s. ř. a k podání dovolání proti výroku II. není oprávněna (subjektivně
legitimována) ve smyslu § 218 písm. b) o. s. ř., když nebyla účastníkem řízení
v projednávané věci a napadené rozhodnutí se nedotýká jejích práv a povinností.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst.
3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. února 2017
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu