26 Cdo 668/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobkyně Mgr. V. M., P., zastoupené JUDr. Vladimírem Turkem, advokátem se sídlem Praha 3, Korunní 127, proti žalovanému Mgr. A. P. K., P., zastoupenému Mgr. Antonínem Novotným, advokátem se sídlem Praha 1, Jakubská 647/2, o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 14 C 161/2011, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. srpna 2013, č. j. 17 Co 184/2013-66, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 15. 8. 2013, č. j. 17 Co 184/2013-66, změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 (soudu prvního stupně) ze dne 11. 1. 2012, č. j. 14 C 161/2011-35, kterým bylo určeno, že výpověď z nájmu bytové jednotky v P., ze dne 14. 4. 2011, je neplatná, a rozhodnuto o nákladech řízení tak, že žalobu zamítl a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Žalobkyně (zastoupena advokátem) podala proti rozsudku odvolacího soudu včasné dovolání.
Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. článek II., bod 1. přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., a část první, článek II. bod 2 zákona č. 293/12013 Sb.) – dále jen „o. s. ř.“, dovolání odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 - § 238a o. s. ř.), což je obligatorní náležitostí dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), bez jejíhož splnění nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSCR 55/2013). Z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které "ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolatelka však pouze uvedla, že dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť napadeným rozhodnutím se řízení končí, aniž označila, který z předpokladů přípustnosti tam uvedených považuje za splněný. Z obsahu dovolání vyplývá, že požaduje, aby dovolací soud rozhodl jinak než soud odvolací, avšak ani toto není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání v režimu ustanovení § 237 o. s. ř. (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, proti němuž byla podána ústavní stížnost, která byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 21.
ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13). Nad rámec uvedeného je možno poukázat na ustálenou judikaturu dovolacího soudu, která zaujala názor, že po marném uplynutí prekluzivní lhůty k podání žaloby na určení neplatnosti jednostranného zvýšení nájemného ve smyslu ustanovení § 3 odst. 6 zákona č. 107/2006 Sb. nelze věcně přezkoumávat jeho platnost, a to ani jako otázku předběžnou v řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, neboť marným uplynutím této lhůty vzniká nájemci povinnost platit zvýšené nájemné (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12.
6. 2012, sp. zn. 26 Cdo 1103/2011, či ze dne 16. 4. 2014, č. j. 26 Cdo 1118/2014).
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 24. července 2014
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc. předsedkyně senátu