USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobců a) T. P., narozeného XY, b) J. P., narozené XY, obou bytem XY, zastoupených JUDr. Ivanou Syrůčkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Plzeňská 232/4, proti žalovanému F. P., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Michaelou Strnadovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Ostrovského 253/3, o určení neplatnosti výpovědi z nájmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 10 C 310/2021, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2022, č. j. 15 Co 213/2022-166, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.178 Kč k rukám JUDr. Michaely Strnadové, advokátky se sídlem v Praze 5, Ostrovského 253/3, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 20. 9. 2022, č. j. 15 Co 213/2022-166, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 (soud prvního stupně) ze dne 27. 4. 2022, č. j. 10 C 310/2021-131, kterým zamítl žalobu, jíž se žalobci domáhali určení, že výpověď ze dne 28. 6. 2021, kterou dal žalovaný žalobcům z nájmu nemovitých věcí - domu, který je součástí pozemku p. č. XY, na němž je postaven (dům není zapsán v katastru nemovitostí), a dále pozemku p. č. XY, to vše v k. ú. XY, obci XY, zapsáno na LV č. XY vedeném u Katastrálního úřadu pro hl. město Prahu, katastrální pracoviště XY, na adrese
XY, je neplatná, a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Dovolání žalobců proti rozsudku odvolacího soudu není podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), přípustné. Dovolatelům lze přisvědčit, že – ačkoliv navrhovali, aby soud rozhodl o neplatnosti výpovědi z nájmu domu – podali (podle jejího obsahu) zjevně žalobu na určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu (domu) podle § 2290 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“) a že u takovéto žaloby nemusí v řízení prokazovat naléhavý právní zájem (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2018, sp. zn. 26 Cdo 3328/2017, uveřejněný pod číslem 112/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Výrok soudu pak měl být správně formulován tak, aby vystihoval, že v řízení je rozhodováno o žalobě na přezkum oprávněnosti výpovědi (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4249/2016, uveřejněný pod číslem 75/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Současně však nelze přehlédnout, že soudní praxe se rovněž ustálila v názoru, že k podání žaloby na přezkum oprávněnosti výpovědi podle § 2290 o. z. může být aktivně legitimován jen nájemce (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2018, sp. zn. 26 Cdo 4342/2017). Byla-li totiž výpověď doručena osobě, která není nájemcem, nemohla nijak zasáhnout do jejích práv (výpověď není způsobilá ukončit „neexistující vztah“), výpověď z nájmu bytu daná osobě, která není nájemcem bytu, tedy nemá žádné právní účinky a taková osoba není aktivně věcně legitimována k podání žaloby na přezkum její oprávněnosti podle § 2290 o. z. Dospěly-li soudy obou stupňů k závěru (který žalobci v dovolání nezpochybnili), že nájemní smlouva k předmětným nemovitostem je neplatná a žalobci tak nejsou nájemci těchto nemovitostí a nejsou proto legitimováni k podání žaloby podle § 2290 o. z., musela být jejich žaloba zamítnuta pro nedostatek jejich aktivní věcné legitimace. Závěr, že žalobci nebyli aktivně legitimováni k podání žaloby na určení neoprávněnosti výpovědi podle § 2290 o. z., nemohl být ani důvodem pro posouzení žaloby jako žaloby na určení podle § 80 o. s. ř. (pro jejíž podání ostatně neměli naléhavý právní zájem). Rozsudek odvolacího soudu je tedy v konečném důsledku v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, proto Nejvyšší soud dovolání žalobců podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li žalobci dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 20. 6. 2023
JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu