26 Nd 104/2023-60
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Jitky Dýškové v právní věci žalobce J. K., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Pavlou Promnou, advokátkou se sídlem v Havířově, Hlavní třída 442/65, proti žalovanému Z. K., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Andreou Grivalskou, advokátkou se sídlem v Praze 3 – Vinohradech, Jičínská 1346/6 o výživné zletilého dítěte, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 14 C 466/2021, o návrhu žalobce na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu,
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 14 C 466/2021 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Karviné – pobočce v Havířově.
Žalobce se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne 15. 12. 2021 domáhá, aby žalovanému bylo uloženo platit mu zvýšené výživné ve výši 7.000,- Kč měsíčně, a to počínaje dnem 1. 9. 2019. Podáním ze dne 11. 10. 2022 navrhl, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Okresnímu soudu v Karviné – pobočce v Havířově, jelikož závažné zdravotní důvody (úzkostně depresivní syndrom s rysy poruchy autistického spektra s nízkou tolerancí k zátěži a změnám) mu nedovolují se účastnit soudního jednání u Obvodního soudu pro Prahu 9, neboť při zvýšené psychické zátěži u něj hrozí riziko výrazného zhoršení psychického stavu (může dojít až k rozvoji psychotické epizody).
U Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově, který se nachází v místě jeho bydliště, by bylo možné zajistit jeho postupné přivykání na soudní prostředí a potřebnou psychickou podporu jeho matky, odpadl by stres z cestování hromadnými prostředky, současně by byla zachována i procesní ekonomie (výslech by byl lépe dosažitelný). Žalovaný s návrhem na delegaci nesouhlasil, neboť pro takový postup nejsou dány důvody (odkázal přitom na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. 4 Nd 91/2011).
Měl za to, že by tím došlo k porušení zásady procesní ekonomie, ke zvýšení jeho nákladů (je zastoupen advokátkou se sídlem v Praze); poukázal rovněž na skutečnost, že žalobce se soudního jednání s ohledem na svůj zdravotní stav pravděpodobně ani účastnit nebude. Podle § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně též z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř.
o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Nejvyšší soud (jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a tomu, jemuž má být věc přikázána) dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro přikázání věci jinému soudu splněny nejsou. Důvody vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé - v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Především jde o takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem.
Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně. Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).
Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srovnej např. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I.
ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSCR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V projednávané věci však podmínky pro takový mimořádný postup splněny nejsou. Situace, kdy některý účastník (jeho zástupce) nemá bydliště v obvodu místně příslušného soudu, takže musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost, nebo cesta k příslušnému soudu je pro něj spojena s organizačními, finančními, zdravotními či jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přikázání věci jinému soudu přesvědčivě odůvodnit (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.
9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, a ze dne 12. 8. 2021, sp. zn. 27 Nd 331/2021). Ani zhoršený zdravotní stav účastníka řízení není sám o sobě důvodem pro přikázání věci jinému soudu, pokud nelze dovodit, že řízení bude vedeno hospodárněji a rychleji. Nemůže-li se účastník pro svůj zdravotní stav dostavit k místně příslušnému soudu, nic nebrání tomu, aby byl podle § 122 odst. 2 o. s. ř. případně prostřednictvím dožádaného soudu vyslechnut a seznámen s provedenými důkazy (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.
2.2014, sp. zn. 22 Nd 23/2014, ze dne 26. 1. 2021, sp. zn. 26 Nd 599/2020). Uvedené přitom platí tím spíše v případě, kdy žalovaný s navrhovaným přikázáním věci nesouhlasí. Z uvedeného vyplývá, že nepříznivý zdravotní stav žalobce nelze sám o sobě považovat za důvod k delegaci věci jinému soudu z důvodu vhodnosti. Ostatně v řízení je zastoupen ustanovenou advokátkou, která se jednání u místně příslušného soudu může zúčastnit, žalobce může být vyslechnut Okresním soudem v Karviné – pobočkou v Havířově jako soudem dožádaným (buď v budově soudu, či na jiném vhodném místě), nebo může být jeho výslech proveden s využitím videokonferenčního zařízení (§ 122 odst. 2 o.
s. ř.). Současně z návrhu na přikázání věci jinému soudu nevyplývají žádné další okolnosti, které by mohly být důvodem pro delegaci vhodnou ve smyslu § 12 odst. 2 o. s. ř. Nejvyšší soud (jako nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a tomu, jemuž má být věc přikázána) s ohledem na výše uvedené důvody dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro přikázání věci jinému soudu splněny nejsou, a proto návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Karviné – pobočce v Havířově podle ustanovení § 12 odst. 2 o.
s. ř. nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 4. 2023
JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu