26 Nd 250/2024-100
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Mgr. Jany Misiačkové v právní věci žalobkyně SSK Stavby Ostrava s.r.o., se sídlem v Ostravě, Čujkovova 1714/21, IČO 03467562, zastoupené Mgr. Václavem Bartkem, advokátem se sídlem v Brně, Královopolská 874/84, proti žalovanému Ing. Ctiradu Flisníkovi, se sídlem v Praze 8, Ronkova 1832/8, IČO 44913290, o zaplacení 192.044,85 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 33 C 25/2023, o návrhu žalovaného na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 33 C 25/2023 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ostravě.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Obvodnímu soudu pro Prahu 8 dne 7. 11. 2022 se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení 192.044,85 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacení ceny za dílo „spočívající ve stavebních úpravách a změnách užívání části stavby na prádelnu „Stavbařská 290/2, Havířov-Město“.
2. Obvodní soud pro Prahu 8 elektronickým platebním rozkazem ze dne 22. 11. 2022, č. j. EPR 305970/2022-9, uložil žalovanému zaplatit 192.044,85 Kč s tam specifikovaným příslušenstvím, nebo aby podal proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor (výrok I.), poučil ho, že podá-li odpor, je povinen vyjádřit se ve věci samé k žalobě, a jaké následky bude mít nesplnění této
3. Obvodní soud pro Prahu 8 usnesením ze dne 19. 12. 2022, č. j. EPR 305970/2022-11, elektronický platební rozkaz zrušil s odůvodněním, že se jej nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou.
4. Nejvyšší soud usnesením ze dne 25. 4. 2023, č. j. 27 Nd 210/2023-48, rozhodl o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 8 o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti tak, že se věc nepřikazuje k projednání a rozhodnutí jinému soudu.
5. Přípisem ze dne 4. 4. 2024 žalovaný navrhl, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti [(§ 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)] Okresnímu soudu v Ostravě, neboť by to umožnilo „hospodárnější, efektivnější a spolehlivější projednání věci“, jelikož svědci, které „soudu navrhne předvolat bydlí v okresech Frýdek – Místek, Karviná, příp. Ostrava“, že sídlo žalobkyně je v obvodu Okresního soudu v Ostravě a místo realizace stavebních prací se rovněž nachází „v sousedství“. Důvod pro přikázání věci jinému soudu odůvodňuje rovněž svým zdravotním stavem, jež ho „výrazným způsobem omezuje v pohybu i běžné denní činnosti“.
6. Žalobkyně s přikázáním věci jinému soudu nesouhlasila s tím, že má za to, že „aktuální žádost o delegaci ze strany žalovaného je obdobná té, o které již bylo jednou Nejvyšším soudem rozhodováno, a dle názoru žalobce se jedná o další z prostředků žalovaného, jak nadepsané řízení obstruovat a protahovat“ a že přikázání věci jinému soudu by nevedlo k efektivnějšímu a rychlejšímu vedení řízení.
7. Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně také z důvodu vhodnosti.
8. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Obvodnímu soudu pro Prahu 8, u něhož je věc projednávána, a Okresnímu soudu v Ostravě, jemuž má být věc podle návrhu žalovaného přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.), důvod k přikázání jinému soudu z důvodu vhodnosti neshledal.
9. Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba (jako výjimku) vykládat restriktivně.
10. Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným, než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému, než příslušnému soudu by však mělo docházet jen mimořádně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
11. Obecně platí, že situace, kdy některý z účastníků nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost a cesta k příslušnému soudu je pro něj spojena s různými zdravotními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2005, sp. zn. 20 Nd 105/2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 30 Nd 421/2014).
12. Argumenty uváděné žalovaným tak bez dalšího nelze pokládat za důvody, které by opodstatnily delegaci věci Okresnímu soudu v Ostravě z důvodu vhodnosti.
13. Ani zdravotní stav žalovaného výjimečný důvod pro přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu podle § 12 odst. 2 o. s. ř. nepředstavují v situaci, kdy by přikázání věci jinému soudu nevedlo k rychlejšímu ani k hospodárnějšímu projednání věci a kdy stanovisko žalobkyně k návrhu na delegaci bylo negativní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2022, sp. zn. 33 Nd 267/2022). Ostatně nemůže-li se účastník pro svůj nepříznivý zdravotní stav dostavit k místně příslušnému soudu, nic nebrání tomu, aby byl případně vyslechnut a s provedenými důkazy seznámen prostřednictvím dožádaného soudu podle § 122 odst. 2 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 3. 2004, sp. zn. 30 Nd 35/2004, ze dne 8. 2. 2001, sp. zn. 7 Nd 43/2001, ze dne 18. 2. 2014, sp. zn. 22 Nd 23/2014, či ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. 25 Nd 349/2014).
14. Co se týče postupu soudu při dokazování, žalovaný navíc zjevně přehlíží možnost postupu předvídaného ustanovením § 39 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2018, sp. zn. 33 Nd 131/2018, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2021, sp. zn. 32 Nd 61/2021).
15. Nejvyšší soud proto návrhu žalovaného na přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě podle § 12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 5. 2024
JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu