26 Nd 270/2025-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Mgr. Lucie Jackwerthové, v exekuční věci oprávněného statutárního města Ústí nad Labem, se sídlem v Ústí nad Labem, Velká Hradební 2336/8, IČO 00081531, proti povinnému M. S., o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 72 EXE 761/2025, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 72 EXE 761/2025 projedná a rozhodne Okresní soud v Ústí nad Labem.
1. Soudní exekutor JUDr. Vratislav Pospíšil, LL.M., Exekutorský úřad Ústí nad Labem, podal dne 20. 3. 2025 Okresnímu soudu v Ústí nad Labem žádost o pověření a nařízení exekuce k vymožení částky 2.000 Kč.
2. Okresní soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 17. 4. 2025, č. j. 72 EXE 761/2025-17, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc předkládá podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), Nejvyššímu soudu. V odůvodnění usnesení uvedl, že povinný je fyzickou osobou, které dne 6. 9. 2023 na území České republiky „skončila platnost trvalého pobytu“, v exekučním titulu je uvedena jako jeho adresa XY, a stejný údaj o adrese povinného je obsažen v žádosti exekutora o pověření a nařízení exekuce a v návrhu oprávněného. Existenci majetku povinného soud nezjišťoval.
3. Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., které se použije i pro exekuční řízení [§ 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“)], jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
4. Místně příslušným exekučním soudem je podle ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
5. V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného, který je občanem XY, ve smyslu ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť na území České republiky nemá místo pobytu a není známo, jestli zde má exekucí postižitelný majetek vzhledem k tomu, že jeho existenci exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora nezjišťuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
6. Protože jsou splněny předpoklady uvedené v ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož bylo řízení zahájeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 5. 2013, sp. zn. 26 Nd 119/2013).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 6. 2025
JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu