26 Nd 409/2017-29
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka ve věci návrhu na nařízení exekuce a pověření exekutora oprávněného města Rakovník, se sídlem v Rakovníku, Husovo náměstí 27, IČO 00244309, proti povinnému T. Š., S. r., vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 24 EXE 2313/2017, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 24 EXE 2313/2017 projedná a rozhodne Okresní soud v Rakovníku.
Oprávněný se svým návrhem ze dne 23. 8. 2017 podaným dne 26. 8. 2017 k soudní exekutorce JUDr. Haně Šajnerové, Exekutorský úřad Rakovník, domáhá nařízení exekuce na majetek povinného podle zák. č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen „exekuční řád“) k vymožení své peněžité pohledávky.
Okresní soud v Rakovníku usnesením ze dne 11. 10. 2017, č. j. 24 EXE 2313/2017-24, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc předkládá podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), Nejvyššímu soudu České republiky. V odůvodnění usnesení uvedl, že povinný je občan Slovenské republiky, nemá na území České republiky trvalý pobyt a není hlášen k pobytu ani v evidencích cizineckého informačního systému.
Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., které se použije i pro exekuční řízení (§ 52 odst. 1 exekučního řádu), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Místně příslušným exekučním soudem je podle ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
V daném případě věc patří do pravomoci českých soudů a je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť na území České republiky nemá místo pobytu a není známo, jestli zde má exekucí postižitelný majetek vzhledem k tomu, že jeho existenci exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora nezjišťuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012 sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).
Protože jsou splněny předpoklady uvedené v ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož bylo řízení zahájeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 5. 2013, sp. zn. 26 Nd 119/2013).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. ledna 2018
JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu