26 Nd 718/2023-654
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Mgr. Lucie Jackwerthové v právní věci žalobce J. Š., proti žalované Správě pohledávek OKD, a. s., se sídlem v Karviné, Doly, Stonavská 2179, IČO 26863154, o náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 15 C 240/2005, o žalobě pro zmatečnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 8. 2009, č. j. 16 Co 220/2008-218, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 15 C 240/2005 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 6.
1. Žalobce podal dne 1. 7. 2014 (č. l. 478) u Okresního soudu v Karviné žalobu pro zmatečnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 8. 2009, č. j. 16 Co 220/2008-218, kterou odůvodnil tím, že soudci Krajského soudu v Ostravě (JUDr. Pochmon, JUDr. Hrdinová a Mgr. Zubek) v původním řízení o náhradě škody nejednali nestranně, tedy podle § 229 odst. 1 písm. g) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a navrhl, aby věc byla přikázána k projednání jinému soudu „mimo působnost Krajského soudu v Ostravě“.
2. Podáním ze dne 30. 10. 2023 (č. l. 649) na výzvu soudu doplnil, že navrhuje, aby věc byla přikázána Obvodnímu soudu pro Prahu 6, a uvedl, že na přikázání věci trvá i proto, že bývalá předsedkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. Hrdinová je nyní předsedkyní Okresního soudu v Karviné. Má proto za to, že Okresní soud v Karviné jako soud příslušný nemůže o věci jednat, neboť všichni jeho soudci jsou vyloučeni.
3. Žalovaná s návrhem na přikázání věci nesouhlasila, měla za to, že důvody pro přikázání věci podle § 12 odst. 1 ani podle odst. 2 o. s. ř. nejsou dány.
4. Podle § 12 o. s. ř. nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§ 14, § 15 odst. 2 a § 16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
5. Postupem podle § 12 odst. 1 o. s. ř. tedy může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně tehdy, jsou-li všichni soudci příslušného soudu z projednávání a rozhodnutí věci vyloučeni (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2016, sp. zn. 29 Nd 231/2016, proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 21. 3. 2017, sp. zn. II. ÚS 3994/2016).
6. O takovou situaci se však v projednávané věci nejedná. Doposud nebylo rozhodnuto ani o vyloučení soudce Okresního soudu v Karviné, který by měl žalobu pro zmatečnost podle rozvrhu práce projednat, ani o vyloučení jiných či dokonce všech soudců tohoto soudu. Z obsahu spisu se současně nepodává, že by některý soudce (natož všichni) oznámili ve smyslu § 15 odst. 1 o. s. ř. skutečnosti, pro které by byli vyloučeni z projednávání a rozhodování věci.
7. Navíc žalobce důvod pro vyloučení všech soudců Okresního soudu v Karviné spatřuje ve skutečnosti, že rozhodnutí napadené žalobou pro zmatečnost vydala JUDr. Iva Hrdinová, která působila jako předsedkyně Krajského soudu v Ostravě, do jehož obvodu působnosti spadá i Okresní soud v Karviné, u něhož nyní působí jako předsedkyně. Tato okolnost však nemůže (bez dalšího) zakládat pochybnost o nepodjatosti všech soudců tohoto soudu. Podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu totiž nejsou vztahy mezi soudci nepřekračující běžný pracovně kolegiální rámec samy o sobě důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci, spočívají-li tyto vztahy pouze v tom, že se soudci navzájem znají nebo jsou pro výkon funkce zařazeni na stejném soudu, v tomtéž oddělení či senátě (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 29 Nd 318/2014, a rozhodnutí v něm uvedená).
8. Pro úplnost lze dodat, že žalobce netvrdil (a z obsahu spisu ani nevyplývají) žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly případné přikázání věci z důvodu vhodnosti ve smyslu § 12 odst. 2 o. s. ř.
9. S ohledem na uvedené důvody Nejvyšší soud (jako nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a tomu, jemuž má být věc přikázána) návrhu žalobce na přikázání věci nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. 2. 2024
JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu