Nejvyšší soud Usnesení občanské

26 Nd 90/2018

ze dne 2018-04-18
ECLI:CZ:NS:2018:26.ND.90.2018.1

26 Nd 90/2018-29 USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka ve věci návrhu na nařízení exekuce a pověření exekutora oprávněného Města Rakovník, se sídlem v Rakovníku, Husovo náměstí 27, IČO 00244309, proti povinnému T. Š., vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 24 EXE 1215/2018, o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Věc vedenou u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 24 EXE 1215/2018 projedná a rozhodne Okresní soud v Rakovníku.

Soudní exekutorka JUDr. Hana Šajnerová, Exekutorský úřad Rakovník, podala dne 31. 1. 2018 Okresnímu soudu v Rakovníku žádost o pověření k provedení exekuce.

Okresní soud v Rakovníku usnesením ze dne 8. 2. 2018, č. j. 24 EXE 1215/2018-24, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc předkládá podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), Nejvyššímu soudu. V odůvodnění usnesení uvedl, že bylo zjištěno, že „povinný je občan Slovenské republiky, nemá na území České republiky trvalý pobyt a není hlášen k pobytu ani v evidencích cizineckého informačního systému“.

Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., které se použije i pro exekuční řízení (§ 52 odst. 1 zákona č. 120/2000 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů - dále „exekuční řád“), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Místně příslušným exekučním soudem je podle ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

V daném případě věc patří do pravomoci českých soudů a je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť na území České republiky nemá místo pobytu a není známo, jestli zde má exekucí postižitelný majetek vzhledem k tomu, že jeho existenci exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora nezjišťuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012 sp. zn. 31 Nd 200/2012).

Protože jsou splněny předpoklady uvedené v ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož bylo řízení zahájeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 5. 2013 sp. zn. 26 Nd 119/2013).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. dubna 2018

JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu