27 Cdo 2645/2021-361
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Doležalem v
právní věci oprávněného Stavebního bytového družstva Frýdlant nad Ostravicí, se
sídlem ve Frýdlantu nad Oslavicí, Janáčkova 1238, PSČ 739 11, identifikační
číslo osoby 00035394, zastoupeného Mgr. Pavlou Běčákovou, advokátkou, se sídlem
v Ostravě, Vítkovická 3083/1, PSČ 702 00, proti povinné B. Š., narozené XY,
bytem XY, adresou pro doručování u D. B., XY, o nařízení exekuce a pověření
exekutora pro částky 31.200 Kč a 17.036 Kč, o žalobě pro zmatečnost podané
povinnou proti usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 18. 1. 2012, č.
j. 28 EXE 2207/2012-10, ve znění usnesení ze dne 13. 3. 2012, č. j. 28 EXE
2207/2012-17, a proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 2. 2014, č.
j. 66 Co 64/2014-93, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 28
EXE 2207/2012, o dovolání povinné proti usnesení Okresního soudu ve Frýdku-
Místku ze dne 9. 10. 2017, č. j. 28 EXE 2207/2012-239, a proti usnesení
Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 1. 2018, č. j. 9 Co 1004/2017-250, takto:
I. Řízení o „dovolání“ proti usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku
ze dne 9. 10. 2017, č. j. 28 EXE 2207/2012-239, se zastavuje.
II. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 1.
2018, č. j. 9 Co 1004/2017-250, se odmítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího
řízení.
[1] Okresní soud ve Frýdku-Místku usnesením ze dne 9. 10. 2017, č. j. 28
EXE 2207/2012-239, zamítl žalobu pro zmatečnost podanou povinnou proti usnesení
Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 18. 1. 2012, č. j. 28 EXE 2207/2012-10,
ve znění usnesení ze dne 13. 3. 2012, č. j. 28 EXE 2207/2012-17, a proti
usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 2. 2014, č. j. 66 Co 64/2014-93.
[2] Krajský soud v Ostravě k odvolání povinné v záhlaví označeným
usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
[3] Proti usnesení soudu prvního stupně a proti usnesení odvolacího
soudu podala povinná dovolání.
[4] Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně
je podle § 201 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen
„o. s. ř.“), odvolání, pokud to zákon nevylučuje. Občanský soudní řád proto
také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti
takovému rozhodnutí. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je
neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“
proti rozhodnutí soudu prvního stupně, které touto vadou trpí, podle § 104
odst. 1 o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003,
sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních
rozhodnutí a stanovisek, a judikaturu na něj navazující).
[5] Dovolání povinné proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud
odmítl podle § 243f odst. 2 a § 243c odst. 3 věty první ve spojení s § 218a o.
s. ř., jako opožděné, aniž se zabýval splněním podmínky uvedené v § 241 o. s.
ř. (§ 241b odst. 2 o. s. ř.).
[6] Podle § 240 o. s. ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od
doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni
(odstavec 1 věta první). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout.
Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo
dovolacího soudu (odstavec 2).
[7] Podle § 57 odst. 2 o. s. ř. lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo
let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy
došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním
dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je
posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle § 57 odst. 3 o.
s. ř. je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo
podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.
[8] Napadené usnesení odvolacího soudu bylo dovolatelce doručeno dne 3.
4. 2018 (č. l. 253 verte), lhůta k podání dovolání podle § 57 odst. 2 o. s. ř.
dovolatelce marně uplynula v pondělí 4. 6. 2018. Dovolatelka podala dovolání k
přepravě orgánu, který má povinnost je doručit, dne 3. 7. 2018 (č. l. 258),
tedy opožděně.
[9] Nejvyšší soud pro úplnost doplňuje, že dovoláním napadené usnesení
odvolacího soudu obsahuje správné poučení o tom, že dovolání není přípustné. I
tehdy, bylo-li by dovolání podáno včas, bylo by odmítnuto z důvodu jeho
objektivní nepřípustnosti [§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a např. závěry
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 4189/2017].
[10] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§
243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 12. 2021
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu