27 Cdo 2797/2025-325
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci navrhovatele J. H., zastoupeného JUDr. Janem Tryznou, advokátem, se sídlem v Praze 2, Botičská 1936/4, PSČ 128 00, za účasti Bytového družstva XY, v likvidaci, zastoupeného Mgr. Václavem Vondráškem, advokátem, se sídlem v Praze 3, Jičínská 1616/29, PSČ 130 00, o prohlášení rozhodnutí členské schůze o vyloučení z družstva za neplatné, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 79 Cm 135/2020, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 6. 2025, č. j. 12 Cmo 130/2023-270, takto:
Právní moc usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 6. 2025, č. j. 12 Cmo 130/2023-270, se odkládá až do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. 4. 2023, č. j. 79 Cm 135/2020-109, zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze Bytového družstva XY, v likvidaci (dále též jen „družstvo“), konané dne 8. 7. 2020, kterým byly zamítnuty námitky navrhovatele podané proti rozhodnutí představenstva družstva o vyloučení navrhovatele z družstva (výrok I.), a
rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
[2] Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatele v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího a dovolacího řízení (druhý výrok).
[3] Jde přitom již o druhé rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, když usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 3. 2024, č. j. 12 Cmo 130/2023-187, kterým odvolací soud potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2023, č. j. 79 Cm 135/2020-109, Nejvyšší soud k dovolání navrhovatele usnesením ze dne 11. 12. 2024, č. j. 27 Cdo 2357/2024-215, zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
[4] Proti v záhlaví označenému usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, v němž navrhl, aby dovolací soud odložil právní moc napadeného rozhodnutí.
[5] Návrh na odklad právní moci napadeného rozhodnutí zdůvodňuje dovolatel tím, že „okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí odvolacího soudu je dokonán proces vyloučení člena družstva z družstva. Zaniká tím členství v družstvu, jakož i právo nájmu družstevního bytu. Již z toho je patrné, že dovolatel je výsledkem řízení závažně ohrožen na svých právech, neboť ztrácí možnost bydlení v daném bytě“.
[6] Dále dovolatel argumentuje tím, že vede „spor o nahrazení projevu vůle s převodem dovolatelem užívaného bytu (bytové jednotky) do jeho vlastnictví“. Řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 77 Cm 89/2018 je ve fázi odvolacího řízení, které bylo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 7. 2024, č. j. 4 Cmo 140/2020-304, přerušeno do pravomocného rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 3. 2024, č. j. 12 Cmo 130/2023-187. V tuto chvíli tak podle dovolatele nic nebrání odvolacímu soudu, aby v řízení pokračoval a zamítl žalobu z důvodu ztráty aktivní věcné legitimace dovolatele.
[7] Družstvo se navíc „nachází ve stavu likvidace“, tedy likvidátor by mohl naložit s bytovou jednotkou takovým způsobem, že později (bude-li dovolatel úspěšný) nebude její převod do vlastnictví dovolatele možný.
[8] Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
[9] Nejvyšší soud v usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek (dále též jen „R 144/2018“), formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož je možné odložit právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti [například proto, že jde o rozhodnutí, které není podkladem pro soudní výkon (exekučním titulem); k takové kategorii rozhodnutí viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.
1. 2005, sp. zn. 20 Cdo 498/2004, uveřejněné pod číslem 66/2005 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek].
[10] Vzhledem k tomu, že v důsledku pravomocného rozhodnutí odvolacího soudu je dovolatel závažně ohrožen ve svých právech (konkrétně v zajištění jeho bytových potřeb), odklad právních poměrů se nedotkne jiné osoby než účastníků řízení a negativní dopady napadeného rozhodnutí do poměrů dovolatele nemohou beze zbytku být sistovány odkladem jeho vykonatelnosti, Nejvyšší soud (aniž by tím předjímal výsledek dovolacího řízení) rozhodl, že se právní moc napadeného rozhodnutí odvolacího soudu (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.