Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa
Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci
žalobkyně Mgr. D. K., zastoupené Mgr. Tomášem Gureckým, advokátem, se sídlem v
Ostravě, Josefa Skupy 1639/21, PSČ 708 00, proti žalovaným 1) M. Š., a 2) A.
Š., o zaplacení 10.000 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané
žalobkyní proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. června 2014, č.
j. 116 C 31/2012-223, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 116 C
31/2012, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne
9. prosince 2016, č. j. 71 Co 271/2016-413, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 18. června 2014, č. j. 116 C
31/2012-223, nevyhověl žádosti tehdejší zástupkyně žalobkyně o zproštění
zastupování (výrok I.), uložil první žalované zaplatit žalobkyni 5.000 Kč s
příslušenstvím ve výroku blíže určeným (výrok II.), zamítl žalobu vůči první
žalované co do zbývající výše 5.000 Kč s příslušenstvím (výrok III.), zamítl
žalobu o zaplacení 10.000 Kč s příslušenstvím vůči druhé žalované (výrok IV.) a
rozhodl o nákladech řízení (výrok V.), o odměně ustanovené zástupkyně žalobkyně
(výrok VI.) a o nákladech státu (výrok VII.).
Usnesením ze dne 22. srpna 2014, č. j. 71 Co 443/2014-244, Krajský soud v
Ostravě odmítl odvolání žalobkyně proti rozsudku soudu prvního stupně (výrok
první) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok druhý).
Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalobkyně 30. července 2014 žalobu
pro zmatečnost.
Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 11. února 2016, č. j. 116 C
31/2012-337, zamítl žalobu pro zmatečnost ze dne 22. července 2014 podanou
žalobkyní proti rozsudku soudu prvního stupně (výrok I.) a rozhodl o nákladech
řízení (výrok II.).
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 9. prosince 2016,
č. j. 71 Co 271/2016-413, potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok)
a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které
Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského
soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
Nejvyšší soud předesílá, že rozhodné znění občanského soudního řádu pro
dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č.
293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve
znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Přípustnost dovolání je upravena v § 237 o. s. ř., avšak podle § 238 odst. 1
písm. d) o. s. ř. dovolání není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž
dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím
50.000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní
vztahy nebo o věci uvedené v § 120 odst. 2 o. s. ř.; k příslušenství pohledávky
se přitom nepřihlíží.
Peněžitý limit uvedený v § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. se uplatní i v případě
dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního
stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost v řízení ohledně
peněžitého plnění nepřevyšujícího 50.000 Kč (srov. v poměrech žaloby na obnovu
řízení závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2013, sp. zn. 29 Cdo
1420/2013, uveřejněného pod číslem 85/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek, ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. 26 Cdo 4184/2014, ze dne 30.
července 2015, sp. zn. 29 Cdo 2866/2015, či ze dne 1. července 2016, sp. zn. 26
Cdo 93/2016, jež se prosadí obdobně i v poměrech řízení o žalobě pro zmatečnost
- k tomu viz i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. srpna 2014, sp. zn. 21 Cdo
2085/2014; uvedená rozhodnutí jsou veřejnosti dostupná na webových stránkách
tohoto soudu; www.nsoud.cz).
V projednávané věci dovolatelka podala žalobu pro zmatečnost proti rozsudku,
jímž bylo rozhodnuto o žalobě o zaplacení 10.000 Kč s příslušenstvím, tj.
částky nepřevyšující 50.000 Kč, přičemž nejde o žádnou z výjimek upravených v §
238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti
rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný
prostředek přípustný.
Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení poskytnuté účastníkům
odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí o tom, že dovolání
je přípustné (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září
2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, a ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo
425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3
věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. srpna 2017
JUDr. Filip C i l e č e k
předseda senátu