27 Cdo 411/2025-301
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Zavázalem v právní věci žalobce B. V., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, PSČ 128 10, o zaplacení 500.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 17 C 49/2011, o „dovolání“ žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2014, č. j. 1 Nc 7724/2014-57, takto:
Řízení o „dovolání“ proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2014, č. j. 1 Nc 7724/2014-57, se zastavuje.
2. Proti tomuto usnesení podal žalovaný „dovolání“.
3. Podle ustanovení § 236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Dle § 16 odst. 1 věty první o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.
4. Pojem „nadřízený soud“, je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních, a s pojmem „odvolací soud" jej zaměňovat nelze (srov. stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, sp. zn. Plsn 1/96, uveřejněné pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
5. Rozhoduje-li tedy krajský soud jako nadřízený soud podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o vyloučení soudce okresního soudu, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu. Skutečnost, že nadřízený soud je shodou okolností (jako v tomto případě) současně i odvolacím soudem vůči soudu, o jehož soudci rozhoduje, na tyto závěry nemá žádný vliv. Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí občanský soudní řád neupravuje; řízení proto musí být zastaveno (z četné rozhodovací praxe Nejvyššího soudu srov. např. usnesení ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 641/2001).
6. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 11. 2011, sen. zn. 29 NSČR 61/2011), Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ žalobce zastavil (§ 104 odst. 1, § 243b a § 243f odst. 2 o. s. ř.).
7. O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval (k tomu srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 3. 2025
JUDr. Jiří Zavázal předseda senátu