USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka
Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce
S. M., narozeného XY, bytem XY, proti žalované CENTROPOL ENERGY, a. s., se
sídlem v Ústí nad Labem, Vaníčkova 1594/1, PSČ 400 01, identifikační číslo
osoby 25458302, o nejasné podání, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti
usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 4. 2014, č. j. 14 Co
198/2014-72, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 8 C
170/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze
dne 28. 8. 2018, č. j. 95 Co 176/2018-230, takto:
Dovolání se odmítá.
[1] Okresní soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 27. 7. 2018, č. j. 8
C 170/2013-200, zamítl návrh žalobce, aby mu byl v řízení o dovolání proti
usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 6. 2016, č. j. 14 Co
384/2015-141, ustanoven zástupce z řad advokátů (výrok I.), a zamítl návrh
žalobce na spojení řízení vedených u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp.
zn. 8 C 170/2013 a pod sp. zn. 8 C 121/2014 ke společnému řízení (výrok II.).
[2] Krajský soud v Ústí nad Labem k odvolání žalobce v záhlaví označeným
usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil (první výrok) a
rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší
soud odmítl jako nepřípustné podle § 238 odst. 1 písm. j) a § 243c odst. 1
zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.
[4] Učinil tak proto, že dovoláním napadeným usnesením odvolací soud
rozhodl o žádosti žalobce o ustanovení zástupce.
[5] Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení poskytnuté
žalobci odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí o tom, že
dovolání je přípustné (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne
26. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, a ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo
425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek, ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1624/2013, a nález Ústavního
soudu ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněný pod číslem 210/2008
Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).
[6] K absenci výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení srov. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod
číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
[7] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 30.
9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb.,
kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění
pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 12. 2018
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu