USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci navrhovatelky Ing. Martiny Mitinové, se sídlem v Přerově, Škodova 96/11, PSČ 750 02, zastoupené Mgr. Kristýnou Pavlíkovou, advokátkou, se sídlem v Olomouci, Šantova 719/2, PSČ 779 00, za účasti FITCARS Servis s. r. o. „v likvidaci“, se sídlem ve Frýdku-Místku, Beskydská 1488, PSČ 738 01, identifikační číslo osoby 02410885, o schválení hotových výdajů likvidátorky a návrhu na použití čistého likvidačního zůstatku, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 5 Cm 211/2018, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 11. 2024, č. j. 5 Cmo 173/2024-152, takto:
Dovolání se odmítá.
1. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 22. 1. 2019, č. j. 5 Cm 211/2018-21, rozhodl o zrušení společnosti FITCARS Servis s. r. o., se sídlem ve Frýdku-Místku, Beskydská 1488, PSČ 738 01, identifikační číslo osoby 02410885 (dále jen „společnost“), a nařízení její likvidace (výrok I.), jmenoval navrhovatelku likvidátorkou společnosti (výrok II.), rozhodl o nákladech řízení (výrok III.) a uložil společnosti zaplatit soudní poplatek (výrok IV.).
2. Usnesením ze dne 3. 6. 2024, č. j. 5 Cm 211/2018-100, Krajský soud v Ostravě schválil konečnou zprávu likvidátorky o průběhu likvidace společnosti (výrok I.), určil odměnu likvidátorky ve výši 15.500 Kč (výrok II.) a schválil hotové výdaje likvidace ve výši 42.162,50 Kč (výrok III.). Usnesení nabylo právní moci dne 21. 6. 2024.
3. Usnesením ze dne 22. 10. 2024, č. j. 5 Cm 211/2018-137, Krajský soud v Ostravě neschválil návrhy likvidátorky na použití likvidačního zůstatku společnosti ve výši 33.867,22 Kč (výroky I. a II.) a neschválil navrhovatelce dodatečné hotové výdaje likvidace ve výši 8.420 Kč (výrok III.).
4. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 19. 11. 2024, č. j. 5 Cmo 173/2024-152, k odvolání navrhovatelky potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. (první výrok) a ve výroku III. je změnil tak, že se likvidátorce společnosti schvaluje náhrada dalších dodatečných výdajů likvidace ve výši 2.420 Kč, ve zbývajícím rozsahu je ve výroku III. potvrdil (druhý výrok).
5. Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), odmítl jako objektivně nepřípustné.
6. Učinil tak proto, že podle § 238 odst. 1 písm. c) části věty před středníkem o. s. ř. není dovolání přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy.
7. V projednávané věci podala dovolatelka dovolání proti rozhodnutí, kterým odvolací soud rozhodoval o návrhu na použití likvidačního zůstatku ve výši 33.867,22 Kč a o návrhu na schválení dodatečných hotových výdajů likvidace ve výši 8.420 Kč, tj. proti rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím (ani v součtu) částku 50.000 Kč a nejde o žádnou z výjimek vypočtených v § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
8. Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení poskytnuté účastníkům odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí o tom,
že dovolání je přípustné (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sb. rozh. obč., ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1624/2013, ze dne 24. 4. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4734/2018, a nález Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07).
9. O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sb. rozh. obč.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 5. 2025
JUDr. Filip Cileček předseda senátu